slovutná, aby stála v Antiochí první den měsíce máje nyní příštího před Duchem svatým a trůnem Jeho svatosvaté Svatosti a radú jeho. Neb paní a kněžna osvícená, paní Pravda, s nebe na Jeho svatosvatú Svatost vznesla jest, kterak ty opět svým zvyklým obyčejem spletla si zřízení Její Jasnosti, chtíc jakési nové obyčeje, nad též paní Pravdy a kněžny dobré obyčeje, cos nového zamýšleti, schovati i velebiti. Jakož by mnoho mělo praveno býti, když staneš, potom sama šíře uslyšíš, z čehoť tě viniti bude. Protož přikazujiť skrze poslušenství božské moci, aby hned s námi se vypravila a k tomu dni byla, neb tebe neodstúpíme, leč to uděláš a naplníš a znáš, že rok krátký před tebú jest, protože nemeškaj.
K nim Lež vece: Ač toto poselství krátké jest, však naplním vuoli božskou a s vámi se vypravím. Ač sami vidíte, že každou hodinu dosti činiti mám o svou živnost stojéci. Jako pak sama před Duchem svatým, když tam budu, šíř svou potřebu povím, bych k vám mnoho měla mluviti, jste poslové, nemám vám za zlé, vím, že nic jiného nepravíte, než což vám poručeno a rozkázáno jest. I zdvihši se i jela jest s posměchem, majíc tyto posly s sebú.
Tuto jela Lež do Antiochie s posly nahoře psanými a mluví před Duchem svatým.
Kapitola 32
Když přijela Lež do Antiochie, opovědína jest od spoluposluov, že jest tu. I dána jest jí hodina znáti, kteruož slyšána s stranú, kteráž na ni žaluje, býti má. Ale Duch svatý sedíše na stolici povýšené a dvanácte apoštoluov svatých okolo Jeho Svatosti a hluk mnohých skutkuov spravedlivých, jakožto sluh a dvořanuov
