Tuto Síla mluví k Milosrdenství. A jak ty sestry přišly jsou k Pravdě a k Múdrosti a kterak jsou se přivítaly.
Kapitola 15
O Síle se potom praví, že když přestala Pokojnost mluviti, otevřevši ústa svá, poče k Milosrdenství řeči a ztáhši ruku svú i vece: „Páně jest země i plnost její, okršlek zemi i všichni, kteříž přebývají v ní. Nebo on jest na mořech založil jej. Kdo stane na místě svatém jeho? Nevinný rukama a čistého srdce, kterýž nevzal jest nadarmo duše své, ani přisáhl jest ve lsti bližnímu svému. Tenť vezme požehnání od Pána a milosrdenství od Boha, Spasitele svého. Toť jest národ těch, kteříž hledají obličeje boha Jakobova. Otevřete knížata vrata vaše a pozdvihněte se brány věčné, i vejde král slávy. Který jest to král slávy? Pán silný a mocný v boji. Otevřete knížata brány vaše a pozdvihněte se brány věčné a vejde král slávy. Který jest to král slávy? Pán mocný, on jest král slávy.“ A protož, poněvadž z Boha jsou všecky věci i jeho jest země a snad jest jeho vuole, jeho na zemi to přepustiti, o níž se naše sestra rmútí. I není škodný zámutek z Boží vuole člověku přetrpěti, ale velmi a více v tom přetrvati. Nebo dí: „Kdož setrvá až do konce, ten spasen bude.“ A jinde dí: „Čekaje, čekal sem, až i přišel příval.“ Protož sestra naše skůro obveselená bude, což rozuměti mohu. Neb nemoc není jí [k]text doplněný editorem její, ale Boží chvále k zvelebení, protož, sestry milé, již jest čas nám vstáti a jíti naplniti vůli sestr našich. Nebo dí apoštol: „Láska bratrská buď mezi vámi a slitování mějte vespolek, hodné jest nám naplniti všelikú dokonalost.“ A tak vstavše, šly jsou, ujavše se za ruce, po dvú spolu. Spravedlivost s Milosrdenstvím a Síla s Pokojem až i do pokoje, v němž Pravda žalostila a Múdrost s ní seděla. I přivítaly jsou se s milostí a Spravedlivost poče řeči těmito slovy.
Tuto shledaly se sestry po přivítání a Spravedlivost počala řeč těmito slovy.
Kapitola 16
Ve jméno Pána našeho, Stvořitele nebe i země, buď shledání toto naše, sestry najmilejší, a moc Syna jeho jednorozeného, Vykupitele všeho světa, buď pomocná nám ve všem. A milost Ducha svatého učiň rozmnožení mezi námi o vše dobré. Sestry najmilejší, láska vaše poslala jest po nás, sestru naši milú, žádajíc příchodu našeho o věc pilnú. Jakož jest nám dobře široce oznámeno skrze Milosrdenství, již řečenú sestru naši milú, a předpovědíno její jasnú výmluvú, ješto není potřebí posla výmluvnějšího nalézti, kterémuž poselství srozuměly sme trojí věci. Najprvé, že ty, paní Pravdo, naše sestra milá, zarmúcená si proto, že ten, v němž se jest tobě slíbilo, tobě se pronevěřil. Druhé, že by se domnívala hanbu míti, žes od něho opuštěna. A třetí, že by chtěla snad pomstu
