rozumnosti nám jest nevzešlo. Ustali sme na cestě nepravosti i zatracení a chodili sme po cestách nesnadných, ale cesty Boží sme neviděli.
{Co prospěla pýcha a bohatství}textový orientátor Co jest nám prospěla pýcha nebo chlúba našeho bohatství? Co jest nám přidala? Nebo všecko minulo jest jako stín a jakožto posel přeběhující a jakožto lodí, jenž přeplove vodu velikou, jejíhožto sledu, když přeplove, nenalezne nižádný ani stezky jejího břicha mezi vlnami. Nebo jako pták, jenž přiletí v povětří, jehož cesty nemuož žádný duovod býti, jediné zvuk jeho křídly, jimižto tepe lehký větřík a štípí na dvé povětří cesty své násilím a hýbaje křídly, přeletí. A potom nižádného znamení nenalézá se cesty jeho. Nebo jako střela vypuštěná k místu zaměřenému, rozdělené povětří ihned po ní zavřeno jest tak, že se nezví příští její. Takéž i my, zrodivše se, ihned přestáváme býti a nižádného znamení na se mocí ukázati sme nemohli, ale v naší žalosti zhynuli sme. Takové řeči mluvili v pekle ti, kdož jsou hřešili, neb naděje nemilostivého jest jako ostání květu, kterýžto od větrův bývá zdvižen a jako pěna tenká, ješto se od búře rozptyluje a jako dým, jejžto vítr roznesl a jako pamět hostí jediného dne přemíjejícího. Ale spravedliví na věky budou živi. A u Pána jest jich odplata a myšlení jich u najvyžšího, protož přijmou království vší krásy a korunu ozdoby z ruky Boha svého, nebo pravicí svou přikryje je a svým svatým ramenem obrání je. I vezma na se odění jeho horlivost a obleče v odění stvoření své ku pomstě nepřátel svých, obleče se v spravedlivost místo platuov a vezme místo helma pravý soud. A přijme místo štíta nepřemoženou pravost a z ostří hněv ukrutný místo kopí a bojovati bude s ním okršlek zemský, proti nemúdrým půjdou upřímo vypuštěné blýskoty a jako proměny v sehnuté díře v oblacích pominou a na jisté místo přijdú a od skalného hněvu plné kroupy na ně spadnou a zardí se proti nim. Voda morská a řeky sběhnou se na ně, tvrdě stane proti nim duch moci a jako vicher větrový rozdělí je, a ku poušti přivede všecku zemi nepravosti jich a o zlobivost vyvrátí stolice mocných.
{Lepší múdrost než síla}textový orientátor Lepší jest múdrost nežli síla a muž opatrný lepší nežli silný. {Zámutek člověčí}textový orientátor A poněvadž máš uslyšána býti v den zámutku svého, jakož dotčeno jest a Buoh má býti tvá obrana, máš znáti pokud zámutek svuoj máš vésti tak, aby zámutek tvuoj nebyl proti Bohu, neb má Buoh nade všecko vážen býti, aniž má zamúcení žádného člověk pro člověka sobě tak vzíti, ješto by to proti vuoli Boží býti mělo.
{Milost lidská}textový orientátor Ač podlé přirození mohlo by řečeno býti, že milost lidská, rodičuov, tovarystva i dětí nemuož skryta býti, ani se tajiti, to všecko pravé jest. Ale proto má toho rozum každého býti, aby vážiti uměl přirozenou věc a minutou. Neb najprvé někdo poražen bývá, sám prose, totiž aby hřích minulý a snad zapomenulý byl shlazen. Jakož Pán Buoh ve Čtení pověděl onomu ležícímu u rybníku: „Ej, již uzdravens, nechtěj více hřešiti.“ Druhé proto, aby na věky pro hřích nebyl poražen i zde i na onom světě. Třetí, aby se od viny neb nevěry odchýlil, jakož máme příklad na apoštolu. Čtvrté proto, aby na onom světě slávu měl, neb čím více zámutků, kdo na tomto světě trpí, tím slavnější na onom světě bude. V prvních dvú příčinách ukazuje Pán Buoh svú spravedlivost, v druhých dvú své milosrdenství. Páté, někdo trpí poražení pro Boha, to jest, aby Pán Buoh jim zveleben byl, jakož ve Čtení se dí: „Ani jest ten shřešil, ani rodičové jeho, aby se slepý narodil, ale aby zjevená byla chvála Boží.“ Šesté, pro příklad jakož starý Tobiáš byl poražen, aby skrze něj jiným příklad dán byl trpělivosti, neb bývají dítky poraženy bez provinění, jsúc neviňátka, aby se hříšným nezdálo nepodobné, ač na ně přijde poražení. Neb na ono slovo v Žaltáři, kdež prorok dí: „Osvěť oči mé, abych neusnul v smrti.“ Neb napadá nás nepřítel, najprvé pobízením skušuje nás, v kochání nás poráží, v přivolení přichyluje nás k sobě, v skutku nás chvátá, čím i obyčeji přemáhá nás, v smrti totiž když člověk umírá v
