Tuto Pravda po těch řečech šla jest do Antiochie a kterak přišla i s sestrami svými.
Kapitola 105
I pověděla Pravda řkúc: Poněvadž již nám jest dáno znáti skrze sestru naši nejmilejší, Víru, že rok před se půjde, sluší se nám vypraviti a k soudu jíti, neobmeškávajíc dne ani hodiny. Protož Pán s námi ve všech půtkách našich, vydati máme a rádi vydáme počet z víry i z skutkuov svých každému, požádajíc na nás k dobrému. A řeči přestavše sestry o při nahoře psanú a chystaly se k soudu a hned sšedše se, šly u pokoře k truonu Boha všemohúcího do Antiochie, majíce všecky věci a potřeby své s sebou.
Tuto Lež jede s sestrami svými do Antiochie. A v jaké slávě světa a okrase i zpuosobu každé, zvláště bude oznámeno pořád, po nichž muož každý vzíti příklad ke zlému ozdobě světa.
Kapitola 106
Poněvadž dotčeno jest, že Pravda přišla do Antiochie s svými přátely, má vědomo býti, že Lež s svými sestrami a přátely také jest dne toho nezmeškala, ale sjely jsú se všecky spolu, jakož i nahoře psáno a o tom dotčeno, ale jak jsú připraveny byly, hodné nezamlčeti. Protož najprvé Lež jela jest v svém houfě na koních a mezcích, velblúdích a dromedářích, sloních a jiných zvířat. Lidská těla a potřeby nesúcích i s čeledí svou, jsúc odína oděvem šachovaným všech barev, jako šakovničným zpuosobem, za níž běželi rozliční lamfaléři, kostkáři, karetníci, lotři i všelijací lidé, kteříž lživého řemesla a jí živi jsú a se obchodí. A nesli jednu korúhev před ní, též šachovanou, týchž barev a na korúhvi ptáka malovaného strakopúda, kterýž všem ptákům svým křikem mnoho zlého činí a je šálí. A sama seděla na jedné mezkyni. A oznámeno jest mnohým bubnováním a zvukem pištěb, trub a hudeb, příští její i sestr jejích, neb vstúpení v prvním zástupě bylo přístupněji jakožto rokovníci, neb její pře byla, pro níž soud osazen jest. I jela jest napřed s svým houfem.
