zřízení lásky činiti jest, když v Bohu starosti své milujem.“ Buoh milován má býti ze všeho srdce. Neb Pán Buoh v milování čtverú věc chce míti od nás. Totiž všecko srdce, všecku duši, všecku mysl a všecku sílu. Sami se mají lidé pro mnohé příčiny milovati. {Oudové církve svaté}textový orientátor Najprvé proto, že jsme údové církve svaté a Kristova chot. A jakož jeden úd nerad uráží druhého, takéž u příkladě nemáme z církve uraziti žádného. Druhé, že sme jedním duchem obživeni. Třetí, že jednu víru máme v církvi svaté. Čtvrté, že sme jeden křest přijali. Páté, že jednoho otce máme, Boha. Šesté, že míníme do jednoho království vjíti. Milování bližního, to jest z přirození, neb příbuznost lásku činí. A ve Čtení o tom zmínka. „Ač tebe syn tvuoj prositi bude za chléb, zdali jemu podáš hada?“ „A cožkoli chcete, aby vám lidé činili, též i vy jim čiňte.“ „I milovati přítele jest věc dlužná z přirození, ale nepřítele milovati jest věc odplatná.“ {Z milování nepřítele troje dobré}textový orientátor Neb z milování nepřítele pochází troje dobré. První, že tobě Pán Buoh hříchy odpustí, jakož dí ve Čtení: „Odpuste a bude vám odpuštěno.“ Druhé, že milost a přízeň jim ukazuje, o němž se dí ve Čtení: „Čiňte dobře těm, jenž vás nenávidí.“ A kdož miluje nepřátely, skrz to přítel Boží se činí. Třetí, se přítel z nepřítele učiní, nebo trpí do času nepřítely a dobře činí jemu, potom přemožením tvým a dobrotivostí bude tě milovati jako svého přítele. Neb k uzdravení hříchuov není lékařství užitečnějšího a jest skutek následování Božího. Neb Pán náš, Ježíš, činil nepřáteluom svým dobře až i do smrti. {Nepřítel čtver}textový orientátor Neb nepřítel jest čtver. První jest ďábel, kterýž nám se protiví, napřed chtě nás Bohu zhyzditi. Druhé, jak moha shladiti a třetí s sebú věčně mučiti, toho máme přemoci pokorou, abychom u pýchu neupadli, neb jeho pýše, kterúž on v nebi způsobil, pokora jest velmi protivná. Neb on pro pýchu upadl do pekla, a proto ještě mnohé lidi v pýchu uvodí, aby i oni za ním do pekla upadli. Druhý nepřítel jest tento svět, kterýžto nemá milován býti, neb své milovníky oklamává, dnes veselé, zítra smutek, dnes šťastně, zítra nešťastně. Protož kolik hodin, toliko proměn v něm, toho máme přemoci chudobú, abychom nepadli v něm v hřích, totiž v lakomství. Neb dí ve Čtení: „Kdož neopustí všeho, není mne hoden.“ Třetí nepřítel jest tělo naše, kteréž se nám v tom protiví, že žádá protivných věcí k spasní a těla toliko k chování, ale nevěčné věci, neb samo věčné není a musí umříti, toho máme přemoci čistotou, častým postem, modlitbami a nepřivolením k žádosti, abychom nevešli v hříchy, pro něž by duše zatracena býti měla. Čtvrtý nepřítel jest každý nepřítel, kdož se nám v čem protiví a jaké protivenství činí, ty máme přemoci trpělivostí. Jakož jeden mudřec dí, že stanou spravedliví v ustavičnosti proti těm, jenž jsou je smucovali. Protož, sestra najmilejší, paní Pravdo, tato jsou slova má k naučení žalosti tvé a ku potěšení, aby rozvážéc všecku svú při, myslí svou se utekla ku Pánu Bohu a na Trojici svatú to vznesla, milosti i pomoci žádala, kterážto milost vše se dává, volajícím k němu dokonalým srdcem.