Ustavení uprošení listuov od krále
Žádost našeho ustavení tomu chce, aby všeckna žádost a zlost potuchla, aby naši věrní byli na sboží i na životiech bezpečni a zmatkuov neměli. Tímto ustaveniem zapoviedáme, aby žádný člověk, kteréhož koli byl by stavu duostojenství, buď pán šlechtic, buď prelát neb duchovní člověk, nikdy neprosil od krále žádných listuov na sboží neb na práva, kteráž slušejí pod královskú korunu, aniž žádných obrokuov duchovních, doniž by smrtí umrlého člověka na královu milost svobodně nepřišli, neb jest nepočestné i příliš ohyzdné nadějí pánem se učiniti svého bližnieho za jeho živnosti. Pakli by byl kto tak chytrý, že by tajně který list uprosil, buď na světské dědiny neb na duchovní obroky, kterýchž má král podávati, zapoviedáme i přikazujem, aby ti všichni listové byli potupeni a žádné moci neměli.
Ustavení o rozdělení země královstvie českého
Jakož svědčí pravda čtení svatého, že každé královstvie v sobě rozdělené opuštěno bude nebo pusto ostává, i také náš smysl přirozený nás učil, že každá ctnost v duostojenství a v jednotě jest mocnější nežli v rozdíle. I což to platno by bylo nám takú snažnost království českému nésti, ješto jest bylo dosti churavé, by pán buoh vyzdvižením našeho ciesařství byl nad lidem tohoto královstvie se nesmiloval.
A protož na umučenie božíiem mocně zapoviedáme všem kniežatuom, pánuom, šlechticuom, manuom, vladykám, měšťanuom i vší obci našeho království českého, aby žádný pro žádnú věc nikdy sobě svobod na žádné dědiny, na hrady neb na tvrze na králi neprosil ani směl prositi, a zvláště na dědiny, na hrady aneb na města, kterýžto jsú vysazení na mezech královstvie českého, než aby ta města, hradové i což k nim přísluší byli v poslušenství našem a králuov českých budúcích, jakož jsú od staradávna byli. A také ustavujem, aby žádný král po nás budúcí těch, ktož by chtěli s ztracením svého duostojenstvie a pod přísahú, kterúž sám pán buoh mstí. A ktož by toho prosil, aby nad ním duchovně buoh pomstil a toho, což by uprosil, aby byl odsúzen.
A jiná kniežata, páni šlechtici, vladyky, měšťané i všecka obec našeho královstvie českého mají naň o dědinu ruku vstaviti a jeho zbožie zebrati i jej víry a cti
