zaslúžení, jakož jest ustaveno v našem českém království od dávných časuov.
Ustavenie o hře kostečné
Chvála a čest každého kniežete nahoru roste, ktož své poddané lidi dobrým obyčejem připravuje, aby netratili sboží přirozeného. I co jest na kniežeti duostojnějšího, než aby svój lid k dobrému vedli a pokoj jemu činili. A protož my Karel zajisté vědúce, že v našem českém království od dávna děje se zlé obci na škodu mnohých našich věrných, totižto v kostky hrajíce, jenž sobě mají za kratochvíl, ana psota a škoda jim i jich věrné čeledi z toho pochází. A protož tímto naším ustavením věčně zapoviedáme, aby žádný člověk v nižádném kraji našeho královstvie českého v kostky ani v žádnú jinú hru přílišně a škodně nehrál na žádný dluh ani na které rukojemstvie neb na své dědictví, sliby žádnými se nezavazuje, pod pokutú ztracení tolikéž do naší komory, co by prohrál.
Ustavení o přepuštění hry kosteční
My Karel ciesař svobodně dopúštíme každému v našem českém království, ktož by hráli v kostky pro kratochvíl, aby hrál o hotové peníze až do kopy grošóv odečtených a nic více. A ktož by neměl hotových, aby jeden druhému nepuojčel na hru ani jeden s druhým aby nehrál na dluh. A ktož by to ustavenie přerušil puojčuje druhému, aby byl bez toho, což puojčil, a do naší komory aby propadl tolikéž. A ten, ktož by se dlužil na hru, aby tolikéž propadl do naší komory a k tomu aby neoplatil přes kopu nic více.
Ustavení o rozdávaní dědin
Našich věrných sbožía dědiny i práva ustavena a našemu království a panství poddána, ješto jsú v mezech našeho královstvie vzplozena v kteréž kolivěk straně bliz nebo daleko. To jest práva jistota, že jsú ke cti královské a k obecnému dobrému vysazena pro příhodu budúcího času k obraně a ku bezpečenstvie, aby služby a pomoce naší královské komoře s těch dědin šly a rostly a nikdy aby nezahynuly.
A protož tímto ustanovením zapoviedáme, aby náš žádný zemenín, kterého kolivěk řádu byl by, buď šlechtic nebo vladyka nebo panoše služebný, nemohl dáti ani změniti svých dědin v ruce mrtvého člověka, ješto by služby královy i jiný úřad zemský pro rozdání koruny české hynul. A pakli by mimo to ustanovenie