[566v]číslo strany rukopisuale musí sě dlúho čistiti, takže pomine jeden i druhý týden, a ona nebude čistá. Protož ti, jenž zde skutky činie statečné a zmužilé, ješto zde v žalářích, v pótkách a v protivenstvích mnoho trpie, když otsud z tohoto světa jdú brzo, a druzí ihned čistí bývají.
Již pak po tom čtenie ukazuje, kterak Maria obětovala jest Ježíše, přišedši do chrámu. V tom se ukazuje, že Pán Bóh přijímá těch duší obětí, kteří skutek statečně a zmužile jednají, jenž se skrze Mariji znamenávají jich modlitby. Ne tací život vešken svój Panu Bohu obětují, jako k tomu svatý Pavel napomíná, k Římenínóm: „Protož pro posvátnú věc, prosím vás, bratřie, skrze milosrdenstvie božie, abyšte vydali těla váše, obět živú, svatú, Bohu líbeznú, rozumnú službu váši. A neroďte se srovnávati s tiemto světem, ale obnovte se v novosti smysla vašeho.“ Dále vizme[134]v rukopise zapsáno dvakrát, co jest Maria obětovala, že „dvé holúbátek a dvě hrdličátek“. A v tom se najprv ukazuje to, co stojí psáno, že Kristus Ježíš, jsa bohatým ráčil jest býti chudým. Protož i matku ráčil jest vyvoliti chudú, že oběti nemohla jest mieti bohaté. A miesto ráčil jest vyvoliti zavržené, neb v obecnici v Betlémě chtěl se jest naroditi. Než co jest duchovně znamenáno, [567r]číslo strany rukopisuže jest obětovala holúbátka? Holubicě jest přirozenie tohoto, že ráda nad vodami sedá, a když jastřáb, jenž jest její nepřietel, na ni chce udeřiti, tehdy ona svým zrakem uzří jeho stien u vodě a tak se jeho uvaruje. A znamenává, že když křěsťan rád se obierá s zákonem božím, v něm se rozmyšluje ve dne i v noci, jenž se skrze vody znamenává, ten se bude moci uvarovati osídl a chytrostí ďábelských jakti holubice jastřába. A to čině, již holúbátka Bohu obětuje. Druhé holubice jest pták sprostný. A znamenává, že ktož jest života sprostného a upřiemého, že obcovánie jeho jest svaté před Bohem i před lidmi. Ten obětuje s Pannú Marijí dvé holúbátek Pánu Bohu. Již pak dále vizme, co jest hrdličku obětovati. Hrdličky za zpievanie mají lkánie. A ti obětují hrdličky, kteříž lkánie mají na své hřiechy a pokořie sě a v duchu ponižují. Než že má býti dvé holúbátek a dvé hrdličátek, v tom se ukazuje svazek milosti a lásky. Aby to obětovánie pocházělo z svazku a z milosti a lásky ku Pánu Bohu, také máme obětovati oběti dvé hrdličátek, to jest lkánie dvoje. Jedno, že jsme zlé skutky činili, a druhé, že sme dobrých skutkóv nečinili. Na to na obé má býti pláč a lkánie a to bude dvú hrdličátek obětovánie, kteréž příslušie k obětování všech