[567v]číslo strany rukopisuvěrných kajících. Potom die čtenie: „A aj, člověk bieše v Jeruzalémě, jemužto jméno Simeon, a člověk ten spravedlivý a bohobojný, očakávaje obveselenie izrahelského. A Duch boží bieše v něm. A otpověd bieše vzal ot Ducha svatého, že by neuzřel smrti, jedné, ač by uzřel Krista Páně.“ Tuto sě vypisuje řád tohoto kněze a ukazuje se, kterací by měli býti kněžie, chtie li hodně obětovati obět těla Ježíše Krista Bohu otci. A též i jiní lidé mají býti, chtie li tělo pána Ježíše Krista a jeho svatú krev hodně přijímati, na tomto se knězi ukazuje. Najprvé die: „Bieše člověk v Jeruzalémě.“ Jeruzalém se vykládá viděnie pokoje. A že Simeon k nebeským věcem srdcem svým i svými smysly patřieše, v Jeruzalémě ne toliko tělesném, ale v nebeském přěbýváše, jako svatý Pavel die: „Náše obcovánie v nebesiech.“ Druhé die, že jméno bieše jemu Simeon, jenž se poslaný vykládá, neb ke všem skutkóm, které mějieše jednati, ot Boha byl jest poslán, jsa duchem zpravován. Třetie, byl jest spravedlivý, jednomu každému dávaje, co na koho slušie, co na Boha, Bohu, co na bližnieho, bližniemu. Čtvrté, byl jest bohobojný, neb počátek múdrosti jest bázen božie. Páté, že očekáváše obveselenie izrahelského. V tom se ukazuje ctnost, [568r]číslo strany rukopisujenž slove dlúho čakánie, kteráž na tom záleží, aby člověk se nerozpačoval v dobrém, ač sě po jeho vóli co nepovede, než aby v dobrém počatém stál, čakaje božieho slitovánie a milosrdenstvie. Šesté die: „A Duch boží bieše v něm.“ Kterýž neotpočívá, jedné nad pokornými, tichými a jenž se třesú před řěčmi božími.

Ej, již máš, kterací mají býti kněžie, chtie li hodně obětovati obět sobě na spasenie. Také kterací mají býti lidé, kteří k tělu božiemu přistupují. Najprvé, aby se rádi s věcmi nebeskými obierali, a tak jako v Jeruzalémě, to jest vidění pokoje, přěbývali. Druhé, aby ke všem skutkóm dobrým ot Boha byli zpravováni. Třetie, aby byli spravedliví, žádnému křivdy nečiniece. Potom čtvrté, aby se Boha báli, buď to v jedení, v pití, v mluvení i ve všech jiných skutciech. Páté, aby byli v dobrém setrvající, ot dobrého nikoli pro nižádnú věc neotpadujíce. Šesté, aby všemi skutky toho hleděli, aby Duchem svatým byli naplněni. A ty kusy majíce při sobě, budú hodni obět, tělo Jezukristovo, obětovati. Jest tuto také znamenati potřebie, že Maria, jsúci před Bohem hodnějšie než kněz Simeon, avšak jest se nepletla v úřad kněžský. Tu má býti naučenie křěsťanóm, aby se všetečností a bludných rozumóv varovali a v to, což na ně