strán[544r]číslo strany rukopisuku pro jeho veliké poníženie, abychme my sobě to vážili a tomu se divili, kterak ten Bóh věčný jest člověkem časným, Bóh nesmrtedlný, Bóh netrpelivý, jenž nic nemóž trpěti ani který nedostatek naň padnúti, člověkem trpelivým, poníženým, pode všecky najnižšie věci. A nebylo li je to veliké poníženie, když jest byl tak hanebně posmieván a uplván a ohavnú smrtí potupen? A také že ta osoba bohatá, od niež pocházejí všecka bohatstvie, byla zde svrchovaná chudoba? A ta svrchovaná múdrost, v níž sú skryti pokladové múdrosti a božského uměnie, byla zde svrchované bláznovstvie?
Aj, každý člověk, znamenaje to, kterak slovo tělem učiněno jest, kterak jest to složenie a spojenie dvojieho přirozenie, božského a člověčského, aby sobě z toho učinil drahú mast. A jestli slep na vnitřních očí svých, totíš v rozumu svém, aby pomazal to svú mastí, totíš vtělením Syna božieho. A ihned by poznal ty divné věci, které mu jest Bóh ukázal, prohlédna na svém rozumu. Proč jest [544v]číslo strany rukopisuto věčné slovo učiněno tělo? Najprvé proto, že sme my pro svú hrubost nemohli přijíti k božskému poznání, protož se jest to slovo vtělilo, aby nás přivedlo k známosti božské. A také proto to slovo učiněno jest tělo, aby ukázalo, že jesti přijato na se zpósobu těla hřiecha, ale ne z hřiechu. Neb to tělo svaté nebylo jest počato ani se jest narodilo v hřiešě, jak my se rodíme, ale mělo jest zpósobu hřiecha, totíš, že jest jmien byl za hřiešného. A také proto se jest vtělilo, abychme my nemilovali našeho těla porušeného a této smrtedlnosti, v nížto sme nynie, ale bychom, majíce jeho tělo ušlechtilé, rozkošné, počaté Duchem svatým v životě panenském, abychom se v něm kochali a jím se krmili a jeho krví napájeli a k jeho vóli živí byli. Neb příslovie jest: „Číž chléb jieš a pivo pieš, toho piesně zpievaj.“ A protož jest to drahé tělo, když bylo děťátkem, ležalo v jesličkách na hrubém seně mezi volem[aa]volem] olem a oslem. Na znamenie, že jest on to sence a my sme hovádka biedná, abychme jeho pojedli. A také proto […]text doplněný editorem[122]text dále schází
