Hus, Jan: Sváteční postila

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. DE IV 23, 445v–568v. Editor Navrátilová, Olga (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Elektronická edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

[533v]číslo strany rukopisusvatých, a to se v tom miení, když die: „Slovo, tělo učiněno jest.“ Třetie učiněno jest duchovnie a přebývati bude v nás. A také o trojí věci zmienku činí čtenie: o slovu, o životu, o světlu.

Přistupmež k prvniemu narození pána Jezukrista, jímžto se rodí od věčnosti. To nám čtenie ukazuje, když die: „Na počátku bieše slovo.“ Skrze počátek miení se Bóh otec a skrze slovo miení se Syn boží. Tehdy v tom počátku jest Bohu otci to slovo věčné, nestvořené a rodí se z něho od věčnosti jakožto světlo od slunce. Ačkolivěk světlo od slunce pocházie sem na svět a osvěcuje tento svět, avšak vždy táž světlost slunci zuostává na nebi. Též k tomu podobně, ale nepřirovnávaje, o té věčné světlosti, o Synu božiem, kterak se rodí od otce a pocházie k nám a nás osvěcuje, avšak vždy v otci přebývá a otec v něm. Jakož sám die o tom to věčné slovo, pán Ježíš: „Já přebývám v otci mém a otec ve mně.“ A to jest to rozenie věčné a svrchované Boha z Boha a světlo z světla od věčnosti, že ižádný jazyk [534r]číslo strany rukopisunemóž toho vypraviti. Ani který rozum móž toho stihnúti. Jakož o tom die Izaiáš prorok: „Rod jeho kto vypraví?“ Kterak ten Bóh věčný věčně přebývá v Bohu věčném a rodí se od věčnosti z něho? Druhé čtenie dotýká rozdielóv osob v božství. A to se v tom miení: „A slovo bieše u Boha.“ Byť nebylo rozdielóv v osobách, neřekl by evangelista: „A slovo bieše u Boha,“ totíš to slovo jiná osoba v božství než otec. A třetie dotýká jednoty podstaty božstvie, že to slovo věčné, nestvořené, jest jedné moci, dobroty, múdrosti i věčnosti i blahoslavenstvie i jednostajné chvály s otcem. A to se tu miení, když die: „A slovo bieše Bóh,“ též všemohúcí a věčný jakož otec. A čtvrté dotýká jednostajné vóle. Ač sú rozdielové v osobách, však nenie rozdiel u vóli, než jest jedna vóle všech osob. A to se tu miení, když die: „A to bieše v počátku u Boha,“ totíš že jednostajná vóle v božství, ač sú rozdielové v osobách.

A snad by někto řekl: „Tuto jest zmienka jedné o dvú vosobú v božství, a nic o třetí. Než tu se také miení

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).