[512v]číslo strany rukopisukteréž přijal jest, jakožto v ciziem narozováše sě. V ciziem pravím, to jest ne vedlé moci, ale vedlé přirozenie. Neb o moci jeho psáno jest: „V své vlastnie přišel jest. V přirození zajisté svém před časy narodil sě jest, v našem přišel za času. Protož kterýž, věčný jsa, časný ukázal sě, cizí jest, kdež jest sstúpil. A skrze proroka die sě: „Každé tělo sěno.“ Učiněn sa člověkem, sěno nášě obrátil jest ve pšenici, jenž o sobě die: „Leč zrno pšeničné padne v zemi a umře, to samo ostane. Pak li umře, veliký užitek přinese.“ Protož narozen sa, položen v jesličkách, aby všěcky věrné jakožto svá hovádka těla svého pšenicí nakrmil, aby od pokrmu vnitřnieho rozomu lačná neostala.“ To sv. Řehoř. Znamenajmež dále, že Kristus, kniežě pokoje a otec budúcieho věku, chtěl sě jest naroditi v času pokojném, aby nám dal věděti, že on, jenž narodil sě jest, [513r]číslo strany rukopisujest pokoj, jenž vedlé řěči sv. Pavla učinil jest dvój lid jeden, to jest židovský a pohanský lid přivedl jest k jedné vieřě křesťanské. A skrze něhožto smířeni sme s Bohem. Kterýžto proto přišel na svět, aby člověku trój pokoj přinesl. První, to jest časný, zaňžto prosí cierkev sv., řkúc: „Daj pokoj, Pane Bože, ve dnech našich, nebť nenie jiného, jenž by bojoval za nás, jediné ty, Pane Bože náš.“ Druhý pokoj aby přinesl srdečný, kterýžto pokoj bývá, kdyžto rozom dobré věci poznává a vóle jemu svoluje. Toho pokoje nemají hřéšní, jakož die Izaiáš, 48. kapitola: „Pokoj nebývá dán hřéšným, die Pán Bóh.“ Ten pokoj srdečný také v tom záleží, aby tělo poddáno bylo duchu a duch rozomu. Jakož die Písmo, Genesis: „Pod tebúť bude žádost tvá,“ to jest rozomu poddána, „a ty panovati budeš nad ní.“ Třetí pokoj přinesl jest svým svatým narozením věčný, o němž die Izaiáš, 32. kapitola: „Sedne lid mój