[447v]číslo strany rukopisučlověku moc, aby mohl dělati dobré. O tom psáno jest, Genesis, 2. kapitola: „Posadil Bóh člověka, jehož byl učinil, v ráji rozkoši, aby dělal a střehl toho.“ Ten dar má člověk obrátiti k svému dobrému, ku pohodlí bližnieho svého a k chvále boží. O tom die Ecclesiastiscizojazyčný text 9: „Cožkoli móž ruka tvá, snažně dělaj, neb ani dielo, ani rozom ani múdrost budú u pekle, kamž ty jdeš.“ A poněvadž ižádné dielo neprospievá bez milosti božie k spasení, protož Pán Bóh dal druhý dar a druhú hřivnu, to jest milost k dobřě činění. O tom svatý Pavel die, la Corinthiorumcizojazyčný text 15: „Najviec ze všěch dělal sem ne já, ale milost božie se mnú.“ A protož tento dar přirovnán jest k hřivně zlaté jakožto dřevní dar, to jest moci, přirovnán jest k hřivně měděné pro neporušilost a tento k zlatu pro drahost. Neb jakožto zlato všěcky obohacuje, okrašluje, těší, vzácny činí. A jakožto zlato od nemnohých bývá nalezeno a dobřě zachováno a velmi váženo, též i milost božie okrašluje, těší [448r]číslo strany rukopisua vzácna činí člověka ku Pánu Bohu. O tom die sv. Pavel k Titovi v 2. kapitole: „Zjevila sě milost Spasitele našeho Boha všěm lidem, učiec nás, abychom odepřiec sě všie nemilosti a světských žádostí, střiezlivě[a]střiezlivě] ſtřiezwie a spravedlivě i milostivě živi byli v tomto světě, čekajíce blahoslavené naděje a příchodu pána velikého a Spasitele našeho Jezukrista, kterýžto dal sě jest sám za ny, aby nás vykúpil ode všie nepravosti a učinil nás lid sobě vzácný a následování dobrých skutkóv.“ A že milost božská nemóž býti poznána, jedno skrze slovo božie, a protož dal jest třetí dar, to jest třetí hřivnu, uměnie. A ten znamená sě skrze hřivnu střiebrnú. O tom die prorok v žaltáři: „Výmluvy božie výmluvy čisté, střiebro ohněm zkušené.“ A dobřě slovo božie jest přirovnáno k střiebru. Neb jakožto střiebro jest lesk brčatý a zvučný, též slovo božie. O tom prorok die v žaltáři: „Po vší zemi vyšel jest zvuk jich a po krajích země okršlka slova jich.“