[446v]číslo strany rukopisua potkánie jeho až do najvyššieho jeho, aniž jest, kto by sě skryl od horka jeho.“ Avšak slušie věděti, že pán Kristus podlé božstvie svého, jakožto miesta nezaměstknávaje[1]„vaje“ je připsáno na marginálii, též všady jest přítomně, mocně a bytně. A protož miesta nemóž proměniti. Neb die skrze Izaiáše proroka: „Nebe i zemi já naplňuji.“ Ale podlé člověčenstvie proměnil jest miesto, neb jest z tohoto světa šel do nebe. O tom die čtenie Joh.cizojazyčný text[2]Joannes, 13. kapitola: „Věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel s tohoto světa k otci.“ A sám Kristus die, Jan, 16. kapitola: „Jdu k tomu, ktož mě poslal, a ižádný z vás neotieže mne: Kam jdeš?“ A protož die tuto sv. Řehoř: „Kto jest tento člověk, jenž pohostinu béře sě? Jedno Spasitel náš, kterýžto v tom těle, kteréž jest přijal, odšel do nebe. Neb těla miesto vlastnie jest země, kteréžto tělo jako na pút bývá vedeno, když skrze vykupitele našeho v nebesiech jest usazeno.“ A die: „Povolal [447r]číslo strany rukopisusluh svých.“ Tu die mistr Gorra: „To jest vyvedl je v byt přirozenie.“ O tom die sv. Pavel, Romanorumcizojazyčný text, 4é: „Povolává těch, kteréž nejsú, jakožto ty, kteréž sú.“ Aneb povolal jest sluh svých, to jest apoštolóv a učedlníkóv aneb všěch lidí povolal. A dal jim zbožie svá nevýmluvná, jakož sú uměnie a ctnosti. O tom die prorok v žaltáři.
Pak die dále: „A dal jednomu pět hřiven.“ Tu die Gorra: „Čteme patery hřivny, to jest zlata, střiebra, mědi, železa, olova, skrze něžto rozomějí sě darové pateři, daní člověku, to jest rozom, vóle, pamět, tělo, dušě.“ Anebo pět smyslóv zevnitřních, kterýchžto má člověk požívati k službě boží a k svému spasení. Neb vida krásu, množstvie a velikost a pořád stvořenie, aby poznal všemohúcí moc boží, múdrost a dobrotu. A slyše slovo jeho a přikázanie, aby to zachoval, tomu srozoměl a to učinil. A tak o jiných smysléch. Anebo dal jest Pán Bóh
