A v tomto čtení pán Kristus vypověděl odplatu velikú, kterážto bude dána dobrému prelátu. A těžkú pomstu, kterážto potká preláta nestatečného i každého křesťana zlého, kterýžto dary božie zmrhá a jimi sobě i svým bližním neprospievá.
O prvním die takto: „Člověk jeden, pohostinu putuje, bral sě.“ Tuto slušie věděti, že pán Kristus slove „jeden člověk“ proto, že od jednoho člověka, to jest od Panny Marie, pošel a porozen podlé člověčenstvie a zvláštním a neslýchaným obyčějem, to jest, že pannú súci, počala a porodila, a pannú na věky ostala. O tom člověku die prorok v žaltáři: „Zdali Sion die: ‚Člověk.‘ A člověk narodil sě jest v ní a on ji založil najvyšší.“
Ten, pohostinu bera sě, povolal sluh svých. Neb bral sě najprvé z nebe v tělo Panny Marie na tento svět, s světa na kříž, s křížě do pekel, z pekel na svět, s světa do nebe. O tom jeho jití die prorok v žaltáři: „Od najvyššieho nebe vyjitie jeho a potkánie jeho až do najvyššieho jeho, aniž jest, kto by sě skryl od horka jeho.“ Avšak slušie věděti, že pán Kristus podlé božstvie svého, jakožto miesta nezaměstknávaje, též všady jest přítomně, mocně a bytně. A protož miesta nemóž proměniti. Neb die skrze Izaiáše proroka: „Nebe i zemi já naplňuji.“ Ale podlé člověčenstvie proměnil jest miesto, neb jest z tohoto světa šel do nebe. O tom die čtenie Joh.cizojazyčný text, 13. kapitola: „Věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel s tohoto světa k otci.“ A sám Kristus die, Jan, 16. kapitola: „Jdu k tomu, ktož mě poslal, a ižádný z vás neotieže mne: Kam jdeš?“ A protož die tuto sv. Řehoř: „Kto jest tento člověk, jenž pohostinu béře sě? Jedno Spasitel náš, kterýžto v tom těle, kteréž jest přijal, odšel do nebe. Neb těla miesto vlastnie jest země, kteréžto tělo jako na pút bývá vedeno, když skrze vykupitele našeho v nebesiech jest usazeno.“ A die: „Povolal
