postojie, ale brzo se od toho potrhnú.
Ale die čtenie: „Na světě bieše, a svět jeho nepoznal jest.“ Tuto jest otázka, kterak jest jeho nepoznal. Však jest moře jemu bylo poddáno i větrové. Když jim jest přikazoval, aby se utišili, ihned sú byli jeho poslušni. Tehdy, když sú jeho poslúchali, znali sú jeho. Kterak tuto die: „Svět jeho nepoznal?“ Tu rozuměj, že skrze svět miení lidi tělesné, porušené hřiechem, jenž nemají poznánie božieho.
A dále die čtenie: „Mezi své vlastnie přišel jest a svoji sú jeho nepřijeli.“ Tu ukazuje čtenie, kterak sú někteří jakožto jeho zvláštní byli. To sú Židé a mistři Starého zákona, ješto by měli býti jakožto hory, osviecené božským světlem, aby jiné osvěcovali. Avšak ti sú pána Krista nepřijeli, ale potupivše, jeho sú ukřižovali. Takéž i nynější duchovní mistři i jiní, ješto berú veliké dary božské, avšak Krista nepřijímají v životě jeho chudém, pracovitém a potupeném, ale potupují jeho a druhé znova v sobě ho křižují, což jest na nich, protiviece se svými skutky zlými, ješto by měli jeho zvláštní býti a domácí, to sú najtěžší nepřietelé jeho. A dále die čtenie: „Kteříž sú ho přijeli,“ to jest živú a osviecenú vierú, nadějí a láskú všie své duše, „dal jim jest moc syny božími býti.“ Aj, kterak jest veliký užitek věřiti živě a milovati pána Jezukrista, že z toho pocházie veliká moc, totíšto syny božími býti. A toť jest moc nade všicku moc tohoto světa, nežli by kto byl v světě najvětčie a najsilnějšie moci a osáhl všecky tróny i úřady i veliké byl chvály a povýšenie v světě. Nemá li této moci, aby mohl synem božím býti, zač jeho moc stojí? Ne, jestiť hubeným biedníkem a zavrženým od Pána Boha. Ale který člověk – buď to babička najsprostnějšie, ještoť jest zavržený od světa, že má tu moc, že jest synem božím voleným neb dcerú, jestiť veliké chvály a povýšenie před Pánem Bohem.
Ó, divná moci! A kde tak veliká ta moc, že biedný člověk, potupený, bude syn najvyššieho krále? Ano by to bylo divné, kdyby král některý mocný
