od vládařě syrského Cyrina. I šli sú všichni, aby sě přiznali, každý do svého města. I vstúpi Jozef od Galilé, z města Nazareta do židovského města Davidova, jenž slove Betlém, protože bieše z domu a z čeledi Davidovy, aby sě přiznal, s Marijí, sobě oddanú ženú, těhotnú. I stalo sě jest, když tu biešta, naplnichu sě dnové, aby porodila. I porodi syna svého prvorozeného. A plénkami jej obinu a položi jej v jesličky, neb nebieše jemu miesto v obecnici. A pastuchy biechu v též vlasti, bdiece a ostřéhajíce bdění noci nad stádem svým. A aj, anjel boží stal podlé nich a světlost božie obklíčila je. I báchu sě bázní velikú. I vece jim anjel: „Neroďte sě báti! Neb aj, zvěstuji vám radost velikú, jenž bude všemu světu, neb narodil sě nám dnes Spasitel, jenž jest Kristus pán, v městě Davidově. A toť vám znamenie: naleznete děťátko, plénkami obalené a položené v jeslech.“ A v náhle sta sě s anjelem množstvie rytieřstva nebeského zástupu chválejících Boha a řkúcích: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vóle.“ I stalo sě jest, když odjidechu anjelé do nebe, pastýři mluviechu k sobě, řkúce: „Poďme až do Betléma a vizme to slovo, ješto sě jest stalo, kteréž jest učinil Pán a ukázal nám.“ I přišli sú, chvátajíce, i nalezechu Mariji a Jozefa a děťátko, položené v jesličkách. A uzřěvše to, poznachu o slovu, ješto jim bylo povědieno o tom dietěti. A všichni, ktož sú slyšěli diviechu sě o těch věcech, kteréžto praveny biechu k nim od pastýřóv. A Maria zachováváše všěcka slova ta, snášějící v srdci svém. I vrátichu sě pastýři, slaviece a chváléce Boha ve všěch věcech, kteréž sú slyšeli a viděli, jakož řečeno jest k nim etc. V tomto čtení vypisuje sv. Lukáš čas narozenie Kristova, jenž sě jest narodil léto čtyrydcáté druhé, ciesařě Augusta. Ten slul jest Oktaviánus, ale nazván jest Augustus, to jest rozmnožitel, od rozmnoženie, neb on jest znamenitě rozmnožil ciesařstvie