odpovědieno bude, že dnes na jitřní od anjela zvěstujícieho slyšěli sme ty dobré noviny, kdyžto řekl jest pastýřóm: „Zvěstuji vám radost velikú, jenž jest všemu lidu, neb narodil [sě]text doplněný editorem jest nám dnes Spasitel, jenž jest Kristus pán, v městě Davidově.“ A protož dnes svět naplněn jest tak veliké a nevýmluvné radosti, že k nám sstúpilo jest množstvie radujících [sě]text doplněný editorem anjelóv. Dnes nebe učiněno jest země, aby zemský člověk mohl pochopiti nebe. Protož raduj sě všeliký spravedlivý, neb dnes narozen jest nám spravedlnosti obdařitel. Raduj sě taký každý hřéšný, z svých hřéchóv maje zkrúšenie, neb narozen jest Kristus, jenž slove zmazaný neb zmazánie, před jehožto zmazáním ižádný neduh nemóž, to jest na duši, ostati. Aj, v tejto noci sstúpilť jest pravý pokoj s nebe a po všem světě stredoplovúcie učiněna sú nebesa. Tato zajisté noc obrácena jest v den. Jakož o tom David byl prorokoval, řka: „A noc jakožto den osviecena bude.“ Neb jakož jest prorokoval Izaiáš: „Lid, kterýž jest chodil neb chodieše v temnostech,“ to jest hřéchóv a bludóv, „viděl jest světlost velikú“, to jest Krista, jenž slove světlost veliká, neb nebe osvěcuje i zemi i dušě, jakož sám die: „Jáť sem světlo světa, ktož chodí po mně, nechodí v temnostech, ale bude mieti světlo života.“ Ale znamenajme, že jakož slunce, když vychodí, všady vókol domu blesk svój vydává a svietí, hledaje okna neb skuliny, kudy by do domu vešlo, též Kristus, pravé slunce spravedlnosti, kterýžto každého člověka v temnostech chodícieho osvěcuje, hledá v domu svědomie všelikého člověka křesťana, zdali by nalezl kterú skulinu neb skulinku náboženstvie a srdečného na hřéchy lkánie, aby tam vejda skrze milost svú, osvietil dóm ten ctnostmi a světlem milosti své božské. Ale po hřéchu