přilo[50]číslo strany rukopisužiti prach červený. Sluší tuto věděti, že když již ta kuože téměř všecka umrtvěna bude, tehdy jest vystřiehati se velmi pilně, aby ten nemocný, když se svláčí nebo obláčí v rúcho své, aby tiem železem nehnul, aby sobě aneb bolesti neučinil, aneb toho železa nesrazil aneb neutrhl.

Kapitola XXVI. O vlasiech nepřirozených, kteříž sě zarozují pod viečcem oka.

Srsti[cj]Srsti] rſti nebo vlasové kratčí zarozují se pod viečcem kromě řadu řasy, a ti jsú horší nežli přirození vlasové, nebo oči ústavně bodú[ck]bodú] budu, nebo se ústavně oka dotýčie svú ostrostí, a však druhdy jsú drobni, že ledva mohú býti viděni. Lék tento jest: miesta těch vlasóv slušie dobře spatřiti a potom malými kléšťkami je vytrhati, a pak viečce všecko vyvráceno a rúška trénásobně nebo čtveronásobně omočená v bielek buď na oko položena. A miesta vytržených[cl]vytržených] wytiezenych vlasóv železem horkým přižži s pilností, a to učině vař ruože u vodě, [51]číslo strany rukopisus rúškú teple přilož, zavra oko; za dva dni nesnímaj té rúchy, a pak otejmi rúchu, a otevři oko. Někteří však, vytrhajíce ty vlasy, i přikládají ohnité jehly na každé miesto, a ta připalují. Tento lék o vlasech tepruv sem slýchal a naučil sem se od mistra Vilhelma. A potom viděl sem, ano tím obyčejem léčí, jakož tuto psáno jest, mistr Firminus; ani muož býti v té příhodě[cm]příhodě] prziehodie jiný.

Kapitola XXVII. O tečení slzí z očí.

Tečenie[cn]Tečenie] Eczenie slzí druhdy bývá skrze žíly zevnitřnie, a to znamená se skrze svrab čela a hemzánie na čele; druhdy bývá skrze žíly vnitřnie, a to se znamenává skrze častá kýchanie a podobných věcech a nové. Tehdy učiň to stavidlo od ucha až do ucha. Tuto slušie věděti, že mistr Vilhelm v tečení slzí a v novém neduhu očí, ješto slóve maculacizojazyčný text, najviece požíval jest prodievavých věcí při čele a židovinách, často je obnovuje, nepřikládaje[co]nepřikládaje] neb neprzikladage jiných lékóv očních,