před[171]číslo strany rukopisunie, totiž síla, věk a čas. Síla, jest li mdlý, neb mocný; věk, jest li dietě, čili starý; neb nižším[iq]nižším] nizſſy dvanásti let nesluší púštěti. A též starým nemá býti púštěno, leč by byli mocni a tepli. A také máš na tom šetřiti času; nebo v času náramně studeném neslušie púštěti; a také ve dnech psích nepúštiemy, a ti se počínají od dní červnových až do měsiece září. A máš dále věděti, že když v žilny mokrost vnikne škodlivá, přikládaj na ně flastry rozpúštivé a vysušivé, v nichžto kladeny bývají věci posilivé žilny; pakli v žilách a cievách bude mokrost škodlivá, slušie posiliti jatr věcmi poživujícími[ir]poživujícími] pozywagiczymi a přitahujícími, a pichóv odvěravých. A též a týmž obyčejem má se dieti o žaludku. Protož pro bolest hlavní a hrdla obecně zatínámy žílu hlavní na pravé neb levé ruce. Jest li bolest, a nová příčina, jest li třeba púštěnie, tehdy púštěj z té ruky, na jejiežto straně jest [172]číslo strany rukopisubolest. Pakli jest příčina vetchá, tehda púštěj z té ruky té strany, v niež bolesti nenie, leč by byla bolest z jedovaté hlízy neb uhryzenie jedovatého zvieřete, kdež také z též strany má hned býti na počátku púštěnie. Pak pro bolest týlu hlavy zvláště zatínámy žílu prostřed čela prostě položenú, a tuto zvláštní[is]zvláštní] zwlaſſtnie věcí; nebo lékové neujímají ni utrhají moci obecným lékóm, totiž aby toliko zvláštní lékové platni byli a ne obecní; nebo obecní platni jsú, ale zvláštní viece sú platni, ale obecní šíře sahají. Pak pro bolest čela zatínáme žílu mezi dvěma obočíma, aneb na konci nosu. Pro túž příčinu viděl sem v Montpesolaně, ano tu žílu zatínají na témž miestě mistru Šalomúnovi, a což z nie vycházelo, byla pravá kolera. Pak pro maní a melankolí a vetché nemoci očí zatínámy dvě žíle na hrdle, ješto slovú v Provincí mnišie šerého zákona. Pro ty