[124]číslo strany rukopisujiezvy, tehdy lékař má roztáhnúti oběma rukama loket, a s obú stranú sjednávati kosti a srovnávati lehce a poznenáhlu. A potom přilož na to kúdel omočenú v bielku vaječném a střédmě uvaž širokým obinadlem, a přivěž na to dláhy hodné, a nehýbaj tiem vázaním do devátého dne; ale potom muož býti znova vázáno, ale slabějie, a pak od patnáctého dne do patnáctého má tak ostati. Pakli by mezi tiem třeba bylo pařenie, tehdy svař róže, bobky a pelyněk.

Kapitola XVIII. O zlomení loketniem s ranú otevřenú nebo jiezvú.

Pakliť bude zlámán loket s ranú neb jiezvú, učiň k tomu všecky věci, jakož již napřed praveno jest. Než v kúdeli ostavena buď diera nad ranú, a i dláha buď nad tiem děravá, aby skrze tu dieru mohla býti vyhledána a opatřena i léčena až do skonánie. A to se muož státi v XXX dnech.

Kapitola XIX. O ráně ruky s jejími žilami i kostmi.

Bude li ruka raněna s svými žila[125]číslo strany rukopisumi i kostmi, najprvé přiveď kosti na svá miesta a pod dlan dešťku tenkú podlož, ať se nepohnú kosti, a pak žíly připal. A potom kuoži sšij a tak uvěž, aniž té dsky odjímaj, leč kosti se počnú spolu scházeti.

Kapitola XX. O kosti zle svalené, kterak má býti zrušena.

Pakli by [která]text doplněný editorem těch kostí byla zle sléčena, tehdy najprvé to miesto, kdež ta jest kost, rozpař věcmi obměkčivými, jakož jest sléz, paznehet nedvězí, rmen, a to čiň často a dlúho. A potom zlom tu kost, udeře na ni pěstí, a hned potom slože hodně ty diely, uvaž a učiň s tiem, jakožto dřieve pověděno jest.

Kapitola XXI. O vyvinutí paže od klúbu svého.

Jakožto rána a zlomenie dřieve řečeným přiházejí se údóm, též se jim přiházie druhdy vyvinutie bez rány a bez zlomenie. Protož když by paže z plece neb z klúbu svého vystúpila, jakož se přiházie rytieřóm a panošiem, tiemto obyčejem má býti na své miesto navedena: postav šrák na zemi a polož