Nebude li rána velmi odlúčena, tehdy móž býti šitie napořád. Pakli jest dlúhá nebo scházie dolóv okrúhle, tehdy nemá ani muož býti šitie napořád, jakož jesti obyčejno na rukávě, než má býti s někakým zdálením stehu od steha, a tak, aby vždy dva stehy měla jednu nit, a to rozměřiti ostavuje sě opatrnosti lékařově. A ihned má přiložen býti prach červený, o němž dole poviem, nebo prach kadidla nebo masticiscizojazyčný text, a nebo sám prach z kadidla. Mistr tuto praví o prostných praších; viece chválil je nežli smiešené, nebo řekl, že viece platen jest prach k střielení, kterýž bývá z sangwine draconiscizojazyčný text, neb z kadidla, nebo z masticecizojazyčný text, nežli jiný prach červený, jehož jest mnohé složenie nebo smiešenie. A také řekl jest, kdyby nemohl jmien býti prach sangwinis draconiscizojazyčný text, že sám z kadidla platen jest, kakžli nenie červený. To sem od něho slyšal a před každým smiem svědčiti. A protož pravi: kdyby lékař ranný neměl sangwinis draconiscizojazyčný text, nebo svalníka, neb bolumcizojazyčný text, proto nemá raněného opustiti, poněvadž samo kadidlo, muož býti nalezeno totiž v kaplici každé, mnohé jiné zastává, jakožto miestem a časem mohú jmieny býti potřebné věci než v núzi, na niežto viece záleží. Malý knot buď vložen, ale třetí den, aneb když sě rána stulí, poznenáhlu buďte vytaženy niti, a opět buď naložen prach červený. Pakli třeba bude hnój zaroditi v ráně, vlož na ni embrokamcizojazyčný text, totiž flastr z listie a kořenie omaštěného. To jmeno embrota jest jmeno ranných lékařuov, a jestiť též, jako u ranného lékaře kathaplasmacizojazyčný text. A býváť embrota z listie, býlenie a z kořenie, sádla a tukóv, másla a oleje, druhdy z některých semen, jako semene lněného, sěna řeckého, a druhdy z múky ječné nebo pšeničné a z podobných věcí; ale tuto jedno dvě pokládá, dvě embroty k zarození hnoje v ráně. Ale ne každé ráně jich třeba, než tu, kdež se málo rodí hnoje v ráně. A znamenaj, což kolivěk hnój zarozuje v ráně, toť také zarozuje v nežidu nebo v hlízě. A zase také věz, že každá bylina, buď z přirozenie horká nebo studená, když jest toliko teplá, hnój zarozuje; i také