sama voda teplá též činí. A však některé jsú věci zvláštnie a silnějie to činie. Proto sem to řekl, zdali by kto nemohl mieti těch věcí všech, kteréž sú popsány, tehdy jedna sama z těch věcí učiní embrotu takovú: sémě lněné a sémě sěna řeckého, svařená v oleji dřěvěném až do vysmaženie oleje, a to klaď na miesto. Druhá embroka: sléz a vysoký sléz buď vařeny u vodě, a pak vysáknúc vodu ztlučeny buďte s starým sádlem nesoleným; a ta embroka teplá má býti přikládána. Pakli by k vóli mistrově všechny věci mohly býti jmieny, aby nebyl viděn, by přieliš prostými věcmi léčil, mezi mnohými počestnými muži druhdy některý chytrý a nerovný bývá shledán, kterýžto počna pohrdávati vtipností mistra svého, protože prostými věcmi léčí, a pro takové druhdy slušie něco nesnazšieho činiti, buď udělána embroka taková: vezmi slézu – sléz obecní velmi jest potřebný rannému lékaři v embroky mastech a v podobných věcech. A také kdyžť raněný zatvrdne v životě, tehdy bývá z zelé a z listie řepného s málem petružele a kmínu polského, a s tučným masem vepřovým, přidadúc několiko listóv tytimalicizojazyčný text, skočcových, větčého skotčce, aby viece obměkčilo; a druhého slézu, a paritariecizojazyčný text, totiž den a noc, cymbalariecizojazyčný text, totiž zvonečkové, a listie sěna řeckého. Ty všecky věci buďte ztlučeny s sádlem, a potom s červeným vínem, a nebo i také s vodú, podlé rozličnosti času v rocě, u malého ohně buďte vařeny a ústavně lopatkú hýbány, ažť i zhustne; a ty embroky požívaj lékař. A když rána dobře se vyhnojí a počne celeti, máť ujímáno býti knota. To jest obecné, kdež koli vkládán bývá knot, že jeho ponenáhlu má býti ujímáno, až i ovšem jeho třeba nebude.

Kapitola druhá. O ráně hlavné bez šitie.

Když rána bude v hlavě palicí nebo něčím takovým, nebo kamenem, kterakžto šita nemóž býti ani má, však bez zlomenie lbi, tehdy hned měkkú rúšku a útlú u bielku vaječném má omočiti, a