aneb carpiamcizojazyčný text, totiž ostruhu s plátna, dokudž by hedbávie nedobyl. A na ten chomáček jiný chomáček z kúdele větčí a širší buď položen, kterýžto zachová dolejší, aby hýbaním mozku nebyl svržen. A ta rána dvakrát létě a jednú v zimě má býti vázána, a při každém vázaní i rúšky i chomáčkové mají býti obnoveni. V obyčeji vázanie lbi zlomené mezi mistrem Vilhelmem a mistrem Rasis ižádné nenie proměny, a v čemž se ona sjedáváta, nenie třeba co nového pokúšeti, né brž tento obyčej takový jest, že kdyby jej kto chtěl proměniti, dobře čině, nemohl by, a najviece o kladení rúchy lněné, kteráž má lbi býti podstrčena, a o chomáčiech, kteřížto mají na tu rúchu kladeni býti. Toliko o přikládaní leptavých věcí dělíta se: nebo kdež Rasis velí klásti húbu mořskú, mistr Vilhelm brání. Když raněný chce léci aneb odpočívati, má na stranu býti bolestnú kladen. A ten lék má býti zachován až do plného lbi napravenie. Pakli by dřieve lbi zcelenie na mázdřici tvrdé které maso zrostlo zbytné, kúdelí konopnú drobně zřězanú buď spuzeno, nebo mistr Vilhelm, jakož sem od něho slyšal, húby pro její slanost nedal na to miesto přikládati, ale kúdel konopnú kázal přiložiti. Též když by po zacelení lbi maso zbytné na miestě zaceleném se zarodilo, húba mořská buď přikládána, a tiem bude spuzeno, nebo jinú věcí lehce leptavú. A pak rána zevnitř v plti přikládaním samé rúšky neb ostruhy s rúchy bude uléčena. Když již leb scelena jest, tehdy rána zevnitřnie v plti muož býti zaléčena samým rúšky nebo té ostruhy přikládaním, a druhdy má přikládána býti mast smědá, s přikládaním druhdy prachu červeného, až do konce bude uléčena.

Kapitola pátá. O zlomení velikém lbi a ráně úzké etc.cizojazyčný text

Druhdy zlomenie lbi veliké jest a rána nad ním úzká, tak že o velikosti zlomenie pochybenie jest – mistr Vilhelm nikdy o to mnoho nepracoval jest, aby se velmi od mistra Rasis dělil, protož druhé kapitoly, jako i tato, nejsú velmi