ztluc dobře s sádlem a tiem pomaž břicha, budeť mieti stolice.

Kapitola XLI. O červu v ušě.

Červ druhdy zarodí se v ušě a druhdy odjinud přileze. Toho takto odbudeš: vezmi jablko sladké pečené, a rozřěž na dvé a teplé k uchu přičiň; nebo všichni červové v sladkých věcech se kochají a jdú k nim, ale hořkými bývají mrtveni, protož před nimi utiekají. K témuž žaludek vepřový vyjmiž z vepře a hned jej vyvrať na ruby, a jeho chlupatost buď nožem sstrúhána, a to strúhanie polož na dvě rúšce lněné a vlož na uši, a potom spi nemocný, a nalezne červ na rúšce. A toť všady spomáhá, kdež koli jsú červie, jichž žádáš zbýti. Tento lék velmi zkušený má miesto k vyhnání červóv, kdež by koli byli, buďte v ušě, buďte v střielu nebo jiném nežidu, a já sem viďal červy tak vypuzené z píštěly mezi nosem a okem. Než kdež budú vypuzeni, ne ihned bude ten neduh uzdraven, leč bude jiný lék hodný k tomu přiložen.

Kapitola XLII. O červu umrtvení.

Červ, když by z ucha nemohl býti vyhnán, buď umrtven takto: vápno nehašené vlož do hrnce a svař s vodú a procěď, a to teplé pusť do ucha. Tato věc jest tak mocná a tak násilná, že všecko živé umrtví v uší.

Kapitola XLIII. O vytažení všelikých věcí neživých z uší.

Buďto mrtvý červ, kamének nebo jiná věc škodná v uší takto má býti dobyta: najprvé olej dřěvěný teplý vpusť do ucha, ať cesta zplzie, a pak zbuď kýchanie, a ten kýchaje ať zacpá usta i chřípí a oddymuje zmužile. Pakli by i tak nevyšlo, ale přisaď baňku, ješto by osáhla ucho. Baňka má přisazována býti k uchu s opatrností, nebo v které by hlavě bylo mnoho mokrostí, kteréž by vycházely v ta doby, tyť by byly z velikého přitahovánie baněk v tok obráceny, a z takového obrácenie