kterážto slóve rugiacizojazyčný text, buď od lbi odjata a vuokol lbi obložena – rugiacizojazyčný text jestiť nádoba, kterúžto odjímána bývá kuože od masa, nebo maso od kosti – a pak leb, kde se mistru bude zdáti, buď nebozískem vrtána, a toto všecko vehnutí otvrženo, a potom buď léčena leb, a pak rána, jakož sme sprvu pravili.

Kapitola XIIII. O moli nebo prašivosti hlavy.

Ten mol nebo prašivost hlavy, jedna jest, že muož býti uléčena, ale druhá nemóž býti léčena. Kteráž nemóž býti uléčena, takto bude poznána: kuože jest hustá a jako mozolovitá. V této kapitole mistr praví o moli nebo prašivosti, kterážto jest neduh ohyzdný hlavě a bývá z mokrostí porušených, a tak mol nenie než prašivost nebo chrastavost hlavy. A jako léčenie toho neduhu jest tesklivé, a však neslušie jeho obmeškati; nebo druhdy ten neduh lékaři [tiežeji]text doplněný editorem než kterú zimnici vážili, a od něho užitka přijeli. Nebo často děti aneb mládenci urození ten nedostatek trpí, a druhdy chudí pro obmeškánie vyhledánie hlav od mateří nebo dievek A druzí se rodie s tiem nedostatkem, proto že jich matery sú prázdné a v ústavném odpočívaní a v rozkoši, nic nedělajíc, a protož mnoho se v nich zarodí mokrostí zbytečných, jimižto krmie se děti v břiše mateřině, a ty přielišnosti potom moc vyháněvá vypuzuje na hlavu, a druhdy i na údy jiné, tak že se ospe hlava, a druhdy všechen život. A toto se nečasto přiházie dětem žen robotných. A protož obecně rodí se děti jich čisty a pěkny, než potom z veliké roboty a z hrubého pokrmu zškaredějí. A tak pro tu příčinu a pro póžitek má lékař v ten neduh se uvázati a rád s ním pracovati, a toliko za to sobě kaž dáti, aby jemu práce hořkost dobře byla oslazena. A protož když lékař v tu se práci uvieže, máť naučenie mistrova pilně pozorovati a od něho se na jiné neuchylovati, aby došel žádaného skutku; aniž jest co třeba k tomu přikládati zevnitřních lékóv, neb jest na tom dosti. To však slušie věděti, že když by předešli