přivodíť vodné tele, bledost, mdlobu. A žilky, skrze něžto ten tok se děje, jednyť sú vnitřnie a druhé zevnitřnie. Skrze vnitřnie věčíť bývá tok krve; ale skrze zevnitřnie viece teče hnoje a talovu. A tyto druhdy nic z sebe nevypúštějí, než nadmú se a objietřie, a z nich bývají fíci v zadku a sužují zadek s velikú bolestí. Tuto slušie věděti, že někteří mužie mievají ten tok krve měsiečně, jakožto i ženy svým během. Ten však tok druhdy přielišný jest, a druhdy se staví ne v čas, a obé jest škodné, nebo z obého neduhové přicházejí. A jestliže přestane a nemóž býti zbuzen ižádným během, má přijíti jiné plémě počištěnie, ať by ta podstata, ješto jest vyplývala, nebyla přijímána do jatr aneb do mozku; neb by rozličné neduhy přivedla. A také slušie věděti, že takový tok přiházie se z obežránie rozkošných krmí a nápojóv, z něhožto pocházejí mnohé zlé věci zdravým i nemocným. Protož zdraví mají sobě uskrovniti na jedení i na pití, aby delší život i zdravie měli, neb obžerlivost na zdravých rozum tupí, smysly zevnitřnie mdlí, sílu přirozenú mdlí, duchovní boří, zvieřecí rozhánie, a všeho člověka odtahuje od cesty zdravie; ale pokrm skrovný tělo sílí, smyslóv potvrzuje, k dielu přichutnává, k hýbaní [zbuzuje,]text doplněný editorem tesklivosti vyprazňuje, spánlivosti ukracuje, horkosti prochlazuje, chtěnie ku pokrmu navracuje, a zpósobené k neduhóm napravuje bezzdraví.

Kapitola XXIX. O otoku neskrovném žil v zadku krevných, vnitřních i zevnitřních.

Bude li skrze žíly vnitřnie v zadku tok krve neskrovný, tehdy lék tento jest: vezmi žeřavé uhlé v hrnec a vlož na ně podešvy staré a rúšky s smólú lodní, a ten dým nemocný, sedě na stolici děravé, do zadku přijímaj. A to častokrát přes den opakuj. K témuž spomáhá požívati této letkvaři: vezmi bielé hluché kopřivy, řebříku, obého rovně, okují