hanbú by nedovedl. V Montpesolanu na špitále svatého Ducha, když mistr Vilhelm měl jednomu leb lámati a otevřieti, jakož i učinil, jeden z učedlníkuov jeho, kteříž při tom stáchu, když sňal diel lbi mistr, vida ano se mozk hýbá, omdlel. A protož radím, aby se ižádný o takú věc nepokúšel, leč by dřieve sám se poznal, tak však, až do krajóv té rozsedliny to řezánie konal. A skrze to pilovánie a také rozsazenie což by těch trtin na mázdřici tvrdú připadlo a připrchlo, bavlnú nebo přetenkú a měkú i útlú rúškú buď setřieno. A potom o scelení té lbi a rány nad ní buď jednáno, jakož svrchu dobře pověděno jest o zlomení lbi velikém a zevném, s velikú pilností. Protož tak die, že v takých léciech nikdy lékař nemá býti bezpečen, nebo když se ubezpečí, tehdy zmešká, a když se leká, tehdy se bezpečí.
Kapitola sedmá. O nerovnosti stran lbi.
Když by leb byla zlomena nerovně, tak že by s jedné strany byla nižšie a nebo se vyzdvihla, aby úlomek nemohl snadně odjat býti, tehdy z té strany, kteráž se viece drží v celosti, ta strana, kteráž viece miesto své proměnila jest, aneb zhuoru aneb doluov, užitečnějí a snáze odjata bude, když ta strana, kterážto celistvějšie jest, zrušena jest; lékař počni vrtati, a kolik se jemu zdáti bude děr učiň, a potom pilú, jakož řečeno jest, a jinými věcmi konaj.
Kapitola osmá. O rozsedení svrchnie dešťky lebné.
Jest li rozsedlina lbi k nižší dešťce lebné že nedosiehne, tehdy to, což rozsedlo se, nožem skloněným buď sňato se lbi, až do dna té rozsedliny; a dokudž to, což jest sňato té lbi, nebude napraveno, buď rána nad tiem otevřená zachována. A potom, jakož pověděno jest dřieve, buď pósobeno napravení té lbi sňaté, až do pětmezcétmého dne nebo do třidcátého má býti čakáno.
