a potom pósob při tom léky, jakož o jiných zástřělech praveno jest.

Kapitola XV. O otoku lokte.

Když by přihodilo se, že by otekl komu loket od úrazu neb sic, tehdy púštěj jemu krev z druhé ruky z žíly mezi malém prstkem a prstenným. Pakli jest zastaralý otok, tehdy z též ruky, na niež jest otok. A potom přikládaj flastr z trusu kozieho neb z bobu vařeného u víně a ztlučeného, nenie li rány otevřené při otoku; aneb u vodě vařeného, bude li otok s ranú otevřenú. Pakli by i tak nemohl býti otok sehnán, tehdy přikládaj flastr uzrající. A pak obieraj se s tiem jako s jinými nežity.

Kapitola XVI. O uhryzení psa vsteklého.

Pakli by otok připadl od uhryzenie psa vzteklého, tehdy nejlepší jest lék, aby připáleno bylo miesto železem ohnivým, tak aby viece osáhlo železo, nežli jest uhryzenie.

Kapitola XVII. O zlomení lokte bez rány otevřené.

Ktož by zlámán měl loket bez jiezvy, tehdy lékař má roztáhnúti oběma rukama loket, a s obú stranú sjednávati kosti a srovnávati lehce a poznenáhlu. A potom přilož na to kúdel omočenú v bielku vaječném a střédmě uvaž širokým obinadlem, a přivěž na to dláhy hodné, a nehýbaj tiem vázaním do devátého dne; ale potom muož býti znova vázáno, ale slabějie, a pak od patnáctého dne do patnáctého má tak ostati. Pakli by mezi tiem třeba bylo pařenie, tehdy svař róže, bobky a pelyněk.

Kapitola XVIII. O zlomení loketniem s ranú otevřenú nebo jiezvú.

Pakliť bude zlámán loket s ranú neb jiezvú, učiň k tomu všecky věci, jakož již napřed praveno jest. Než v kúdeli ostavena buď diera nad ranú, a i dláha buď nad tiem děravá, aby skrze tu dieru mohla býti vyhledána a opatřena i léčena až do skonánie. A to se muož státi v XXX dnech.

Kapitola XIX. O ráně ruky s jejími žilami i kostmi.

Bude li ruka raněna s svými žilami