[B4v]číslo strany rukopisuvěcem není zákon.

Galat. 5[34]G 5,22–23

V čem pravá víra své založení má.

Ale proti tomu, kteří ačkoli věrou se chlubí, však živé, gruntovní, pravé a podstatní víry nemají, snadně poznáni bývají a to v tom, nenásledujíc Ducha svatého, kterýž dárce jest víry. Ovotce těla, kteréž žádá proti duši, prokazují; jenž jest cizoložstvo, smilstvo, nečistota, nestydatost, smilnost, modlosloužení, trávení, nepřízně, svárové, nenávisti, hněvové, vády, různice, roty, závisti, opilství, hodování a těm věcem podobné.

Po čem se jalová a chlubná víra poznává.

A kdož takové věci činí, království Božího nedojdou. Jestliže pak toho se mnoho nenachází těchto časuov při těch, kteří se tak vysoce evanjelium svatým a věrou samou chlubí, o ní mnoho disputují a mluví, ale skutkem nic dobrého nečiní, toho při uvážení každého pobožného člověka zanechávám.

Zase abych se navrátil k tomu, k čemu nás Pán Kristus v řeči dnešního evanjelium svatého vede a že jsme k pracem dobrým, a ne k zahálce a rozmrhání statku jeho nám svěřeného, povoláni. Vezměme sobě k vejstraze příklad tohoto vládaře nepravého, kteréhož pán jeho v zahálce a v mrhání, jakožto služebníka neužitečného nechtěl trpěti, ale z vládařství jeho jest složil, jakž text evanjelitský svědčí, kterak mu bylo řčeno: Co to slyším o tobě? Vydej počet z vládařství tvého, neb již nebudeš moci více vládnouti. Nedomnívejte se, aby to od Spasitele našeho tak lehce mělo mluveno býti, jako by k nám tu nemnoho se vztahovalo a na tom nám nic nezáleželo.