[B2v]číslo strany rukopisuřeči Pána Krista, co jest se služebníku tomu, kterýž nad spoluslužebníkem svým se neslitoval, přihodilo, kterak mu řekl Pán jeho: Služebníče nepravý, veškeren dluh odpustil jsem tobě, neb jsi mne prosil. Všaks i ty se měl slitovati nad spoluslužebníkem tvým, jako i já slitoval jsem se nad tebou. I rozhněval se Pán jeho a dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho dluhu.

Math. 18[17]Mt 18,32–34

Opět svatý Jakub v své kanonice dí: Soud bez milosrdenství bude těm, kteříž milosrdenství nečiní.

Jakub 2[18]Ja 2,13

Chceš-liž tehdy milosti božské (kteréž vždycky potřebuješ) oučastníkem býti, pomni na to, že nejsi zde než služebníkem a vládařem, jakž řeč dnešního evanjelium svatého to nám ukazuje.

Druhé

2.

Pán Kristus v řeči evanjelitské k tomuto nás vede, že jsme netoliko služebníci a vládaři; ale také, že jsme tak zjednaní k službě a k vládařství, ne abychom zaháleli, rozmrhávajíce statek Pána svého jako tento vládař, ale abychom pracovali.

Pracovati a nezaháleti máme.

Vědomá jest věc, kterak páni světa tohoto nad ouředníky a služebníky nepilnými žádného oblibení nemají. A jestliže by kdo skrze zahálku a zoumyslnou nedbánlivost o statek pána svého připravil, který jest mu svěřený, nemusil by než skutečně trestán býti. A který služebník nevykonává služby pána svého, zahnán bývá a mzda mu se nezaplatí. Tak také věděti máme, budeme-li v nedbánlivosti a v zahálce od Pána našeho shledáni, že se nám zle zvede, jako i tomuto vládaři nedbalému.