[C1v]číslo strany rukopisua předsevzetím, aby se to dálo a připisovalo ke cti a k chvále Pána Boha našeho, nešetříc v tom žádného pokrytství, ani marné chvály od lidí žádajíc, ani sami v mysli své abychom se z toho nepozdvihovali: Vědouc, že sami od sebe, jakožto z sebe, nic dobrého nemuožeme pomysliti.

2 Kor. 3[44]2 C 3,5

A bližními našími nepohrdali a lepší nad ně se býti nezdáli. Tehdy v tom ve všem dobrém činění, předkládajíc sobě zásluhu Spasitele našeho, koříc se pod mocnou ruku jeho a snižujíc se, musíme říci: Když bychom i všecky věci, kteréž jsú nám přikázány, učinili, služebníci neužiteční jsme učiněni.

Luk. 17[45]L 17,10

A tak rozuměti muožeme, že ne k zahálce a k rozmrhání, ale pracem jsme povoláni. Nebo Bůh mrhače v nenávisti má; jakž jste z dnešního evanjelium svatého slyšeli o tomto vládaři rozmrhávajícím a zahálejícím.

Třetí

3.

Pán a Spasitel náš v řeči dnešního evanjelium svatého okazuje ty věci, kteréž koli na tomto světě máme (příkladem tohoto vládaře), že nejsou naše, ale doněkud svěřené; a z těch ze všech člověku tomu bohatému, to jest Pánu Bohu našemu, počet vydati musíme. Nebo i tato řeč evanjelitská k nám se ke všem vztahuje, kdež Pán Kristus dí: Co to slyším o tobě? Vydej počet z vládařství tvého.

Mnohý pak statek od Pána našeho nám propuojčený máme, nad kterýmž jsme toliko vládaři.