Ne toliko z těch věcí, jakž napřed oznámeno jest, počet vydati musíme; ale také opět ze všeho statku i z těch daruov duše naší, jenž jsou rozum, vuole a pamět.

Z statku duše naší počet vydati musíme.

Rozumem zpravujíce se proti zlému myšlení a zlým žádostem máme odolávati.

Rozum

Vuole naše, ne tělesná zlá, ale srovnávající se s dobrolíbeznou vůlí Boží má býti.

Vuole

Pamět pak schopná k těm věcem, kteréž se k povinnosti naší vztahují, aby byla.

Pamět

Jestiť také všeliké zboží a každý statek světa tohoto, jakéhožkoli člověk na tomto světě užívá, ne náš vlastní, ale Pána našeho, nad kterýmž jsme vládaři, z kteréhož počet vydati musíme všickni, jakéhožkoli povolání. Jakž dí Pán Kristus: Vydej počet z vládařství tvého.

Nejprvé počet vydati musejí všickni duchovní, vyšší i nižší, kterak jsou v ten úřad vešli. Pravda-li či faleš jim k tomu dopomohla; dveřmi-li pořádně jako Aron k úřadům vkročili, anebo násilně, pochlebně, anebo skrze dary do toho ovčince se vetřeli. Ti zajisté, kteří tak nenáležitě vcházejí do ovčince, zlodějí a lotří jsou. O nichž Spasitel mluviti ráčí: Kdo nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj a lotr jest. Ne toliko počet vydati musejí, jak jsou k úřadům přišli; ale také jak jsou se v nich jedenkaždý podlé povolání svého chovali a lid sobě svěřený právě-li jsou vyučovali