Záleží zajisté a k tomu nás řeč evanjelitská vede a to nám zřetedlně ukazuje: Abychom, přestanouce zle činiti (jakž Izaiáš prorok dí), naučili se dobře činiti.

Izaiáš 1

A David svatý: Uchyl se od zlého a čiň dobré.

Žalm 33

Též i Pán Kristus velí nám s sebe příklad bráti, o čemž svatý Matouš píše: Učte se ode mne, nebť jsem já tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vaším.

Mat. 11

A u svatého Jana dí: Příklad dal jsem vám, jakž jsem já činil, abyšte i vy též činili.

Jan 13

A skutkové svatí a dobří, když by z povinnosti neměli z víry činěni býti, nadarmo by tehdy Pán Kristus blahoslavenství jim připisoval, o čemž svatý Matouš poznamenal: Blahoslavení chudí duchem; blahoslavení tíší; blahoslavení, kteříž lkají; blahoslavení, kteříž lačnějí a žížnějí spravedlnosti; blahoslavení milosrdní; blahoslavení čistého srdce; blahoslavení pokojní; blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jich jest království nebeské.

Mat. 5

Též nadarmo by bylo řčeno: V trpělivosti vaší vládnouti budete dušemi vašími.

Luká. 21

A opět: Tak svět světlo vaše před lidmi, aby viděli skutky vaše dobré a velebili Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.

Mat. 5

A opět: Odplatí jednomu každému vedlé skutkuov jeho.

Mat. 16

A apoštol svatý Pavel, k Římanům píšíc, praví: Opatrně čiňte dobré, ne toliko před Bohem, ale také i přede všemi lidmi.

Řím. 12

Však tak, vystříhajíce se zahálky neužitečné, v dobrém prospívati máme, to před se berouc a činíc dobrým oumyslem