obecní k srovnání mohl přiveden býti. Tak jakž svatý Pavel praví: Poněvádž jest jeden Pán, jedna víra, jeden křest, abychom i my zachovati mohli jednotu Ducha v svazku pokoje, jakož jsme povoláni v jedné naději povolání našeho.

Efez. 4

Když jest ani tak tím spuosobem nic se zjednati a spuosobiti nemohlo a Šatan (kterémuž láska křesťanská a svornost velmi odporná jest) divnými důvtipy lidskými a nástroji svými v tom překážku činil. Kterýž podlé řeči apoštola svatého Petra obchází jako lev, řeva, hledaje, koho by sežral.

1 Petr 5

Však proto Jeho Milost Ferdinand, císař římský, od svého svatého a pobožného předsevzetí, jakožto hlava všeho křesťanstva, nepřestal. Znajic to, že Jeho Milosti předně náleží k panování lid křesťanský v svornosti a jednotě poslušně zachovati a jestliže jsou kteříž z té svornosti a jednoty vystoupili (jakýmž pak koli spůsobem), aby zase přivedeni a navráceni byli.

Opět jinou cestu s stavy říše obrati jest ráčil a to takovou, aby koncilium tridentské několikrát jménované k dokonalému zasednutí a k vykonání přivedeno mohlo býti; kdežto ze všeho křesťanstva nemalý počet lidí a zprávcuov pobožných a učených se shromáždilo.

K snažnosti Jeho Milosti císařské koncilium tridentské zasednuto.

Také Jeho Milost císařská své orátory jest tu míti ráčil, kteříž na místě Jeho Milosti ty věci pilně předkládali, kteréž znali potřebné všemu křesťanstvu býti a k svornosti se vztahovati, aby otcové koncilium svatého na to se oddali a to,