tomu zásluha jeho se vztahuje, abychom my, očištěni jsouce od hříchův a hříchuom zemrouce (jakž svatý Petr k tomu nás vede), v spravedlnosti živi byli. Nebo Kristus trpěl za nás, nám ostaviv příklad, abychom následovali šlapějí jeho.

1 Petr 2

V skutcích naších spasení zakládati nemáme.

A svatý Pavel patrně nám to ukazuje, píšíc k Tesalonicenským takto: Víte zajisté, která přikázaní dal jsem vám skrze Pána našeho Ježíše. Nebo tato jest vuole Boží, pověcení vaše, abyšte se zdržovali od smilstva a aby uměl jedenkaždý svým tělem vládnouti v svatosti a v poctivosti. Neb jest nás Buoh nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení.

1 Tesa. 4

A opět, píšíc k Kolocenským, nás napomíná: Abychom se v každém skutku dobrém rozmáhali.

Koloc. 1

To dobře činíc, přiznáme se k zásluze Pána Krista a zjevné bude, že ji sobě nelehčíme a k příčině hříchuov té svobody křesťanské obraceti nebudeme. Nebo zle činiti nic jiného není než svobody, ne křesťanské, ale tělesné, užívati a proti vyznání víry živu býti. Však víra jest dar Boží a Ducha svatého. Víra pravá nedopouští člověku zaháleti, ale jako kmen dobrý ratolesti užitečné vydává a nikdá prázdná není. Zjevníť jsou pak skutkové Ducha, kteříž z víry, jako kořene dobrého a jakožto daru Božího, pocházejí. O kteréž apoštol, k Galatuom píšíc, pořádně vypravuje takto: Ovotce Ducha jest láska, radost, pokoj, dlouhočekání, trpělivost, dobrotivost, dobrota, tichost, víra, střídmost, zdrženlivost, čistota; proti takovým