A milovati bližnieho jako se samého větčie jest všech zápalných a posvátných obětí.“ Mc12,34 Tehdy Ježíš vida, že jest múdře otpověděl, vece jemu: „Nejsi daleko od králevstvie božieho.“ A již nižádný nesmějieše jeho otázati.
Mc12,35 A otpověděv Ježíš, pravieše, uče v chrámě: „Kterak řkú mistři, že jest Kristus syn Davidóv? Mc12,36 Neb on [die]text doplněný editorem[226]die] dicit lat. David v duchu svatém: Řekl pán pánu mému: Seď na pravicech mých, doniž nepoložím nepřátel tvých podnoži noh tvých. Mc12,37 Poňavadž David sám nazývá jej pánem, odkud tehdy jest syn jeho?“ A mnohý zástup rád ho slyšieše. Mc12,38 I mluvieše jim v učení svém: „Varujte se od mistróv, kteříž chtie v bielém rúše choditi a pozdravováni býti na tržišti Mc12,39 a na prvních stolicech sedati v školách [a]text doplněný editorem[228]a] et lat. prvnie seděnie na večeřiech, Mc12,40 kteřížto sžierají domy vdovie pod obdržením prodlené modlitby, ti přijímají prodlenější súd.“
Mc12,41 A sedě Ježíš proti obecné pokladnici, přihlédáše, kterak zástup mece měd v pokladnici, a mnozí bohatí metáchu mnoho. Mc12,42 A když přijide jedna žena chudá, i uvrže šart, jenž jest čtvrtá čest penieze. Mc12,43 A svolav učedlníky své, vece jim: „Věru pravi vám, že vdova tato chudá viece jest uvrhla než tito všickni, jenž sú metali v pokladnici. Mc12,44 Neb [všichni]text doplněný editorem[229]všichni] omnes lat. to, co zbývalo, uvrhli sú, ale tato z svého nedostatku všecko, což jest měla, uvrhla, vešken pokrm svój.“
XIII.
Mc13,1 [A]text doplněný editorem[231]A] Et lat. když vycházieše z chrámu, vece jemu jeden z učedlníkóv jeho: „Mistře, vzezři, kteraké kamenie a kteraké stavenie jest! Mc13,2 A otpověděv Ježíš, vece jemu: „Vidíš tato všecka veliká stavenie? Nebude ostaven kámen na kameni, jenž by nebyl zbořen.“
Mc13,3 A když sedieše na hoře Olivetské proti chrámu, tázáchu se jeho oblášť Petr, Jakub a Jan a Ondřej: Mc13,4 „Pověz nám, pane, kdy ty věci budú a které znamenie bude, když ty věci budú sě konati?“ Mc13,5 Otpovědě Ježíš i poče jim praviti: „Vizte, aby vás ižádný nesvedl, Mc13,6 neb mnozí přídú ve jméno mé řkúce, že já sem, a svedú mnohé. Mc13,7 A když uslyšíte války a domnievanie válek, nebojte sě, nebť musie ty věci býti, ale ne inhed konec bude. Mc13,8 Neb povstane lid proti lidu a králevstvie proti králevství a bude země třesenie po miestech i hladové, tyto věci počátek bolestí sú.“
Mc13,9 „A opatřte sami se, nebť vás zradie v radách a v školách budú vás bíti a před králi a vladaři stanete pro mě na svědečstvie jim. Mc13,10 A ve všech lidech najprvé musí kázáno býti čtenie. Mc13,11 A když vás povedú zrazujíce, neroďte napřed mysliti, co byšte mluvili, ale což bude dáno vám v tu hodinu, to mluvte. Neb nejste vy mluviece, ale duch svatý. Mc13,12 Tehdy zradí bratr bratra na smrt a otec syna a povstanú synové proti rodičóm a smrtí zabijí je. Mc13,13 A budete v nenávist všem lidem pro jméno mé. Ale ktož setrvá až do konce, ten spasen bude.“
Mc13,14 „Ale když uzříte ohavnost a opuštěnie stojiece, kdež nemá – ktož čte, rozuměj –, tehdy kteří sú v Židovstvu, utiekajte na hory, Mc13,15 a ktož na střeše, nesstupuj dolóv ani vcházej, aby vzal to z domu svého. Mc13,16 A kto na poli bude, nevracuj se zase vzieti rúcha svého. Mc13,17 A běda těhotným a krmíciem v těch dnech.“
Mc13,18 „Protož modlte se, aby se ty věci nedály v zimě, Mc13,19 neb dni ti budú zámutka tací, jací nebyli sú ot počátka stvořenie, kteréž jest stvořil buoh, až dosavad, aniž budú. Mc13,20 A jedné by pán neukrátil dnóv těch, nebyl by spasen všeliký člověk, ale pro vyvolené, kteréž jest vyvolil, ukrátí dnóv těch. Mc13,21 Tehdy, ač vám kto die: Aj, tuto jest Kristus, aj, ondeno, nevěřte. Mc13,22 Neboť vstanú falešní kristové [a křiví proroci]text doplněný editorem[244]a křiví proroci] et pseudoprophetae lat. a budú dávati znamenie a zázraky a divy k svedení, a móž li to také býti, i vyvolené. Mc13,23 Protož vy vizte, aj, napřed pověděl sem vám všecky věci.“
Mc13,24 „Ale v těch dnech po tom zámutku slunce se zatmie a měsiec nedá světla svého Mc13,25 a padati budú hvězdy nebeské a moci, ješto sú v nebesiech, budú se hýbati. Mc13,26 A tehdy uzřie syna člověčieho příštieho v oblaciech s mocí mnohú a oslavú. Mc13,27 A tehdy pošle anjely své a shromaždie vyvolené jeho od čtyř větróv a od vrchu země až do vrchu nebe.“
Mc13,28 „A ot fíku naučte se podobenství: A když již ratolest jeho maličká bude a zarodí se listie, znáte, že blízko jest léto.
