já píti budu, neb křtem, kterýmž já křtěn budu, [křstíti]text doplněný editorem[184]křstíti] baptizari lat.?“ Mc10,39 A oni řekli sú: „Móžeme.“ Ale Ježíš řekl jim: „Kalich zajisté, kterýž já piem, píti budete a křtem, kterýmž se já křtím, křtěna budeta. Mc10,40 Ale seděti na pravici mé neb na levici nenie mé dáti vám, ale kterýmž připraveno jest.“ Mc10,41 A uslyševše deset, počechu se hněvati na Jana a na Jakuba. Mc10,42 A Ježíš zavolav jich, vece jim: „Viete li, že ti, kteříž [sě]text doplněný editorem vidie vládnúti nad pohany, panují nad nimi a kniežata jich mají moc nad nimi? Mc10,43 Ale ne tak jest mezi vámi, ale kto kolivěk bude chtieti první býti mezi vámi, [bude váš sluha]text doplněný editorem[187]bude váš sluha] erit vester minister lat.. Mc10,44 [A ktož kolivěk bude chtieti býti první mezi vámi]text doplněný editorem[188]A ktož kolivěk bude chtieti býti první mezi vámi] et quicumque voluerit in vobis primus esse lat., buď všech služebník. Mc10,45 Neb syn člověcí nepřišel jest, by mu bylo slúženo, ale aby slúžil a dal duši svú na vykúpenie za mnohé.“

Mc10,46 I přijidechu do Jericho. A když jdieše k Jericho i učedlníci jeho i mnohý zástup, syn Timoteóv Bartimeus slepý sedieše vedlé cesty žebře. Mc10,47 Kterýžto když uslyše, že Ježíš Nazaretský jest, poče volati a řéci: „Ježíši, synu Davidóv, smiluj se nade mnú!“ Mc10,48 I brániechu jemu mnozí, aby mlčal. A on mnoho viece voláše: „Synu Davidóv, smiluj se nade mnú!“ Mc10,49 A stav Ježíš, přikáza jeho zavolati. I povolachu slepce řkúce jemu: „Buď s dobrú myslí, vstaň, volá tě!“ Mc10,50 Jenž vrh rúchem svým, i vstyči se i přijide k němu. Mc10,51 A otpověděv Ježíš, vece jemu: [„Co chceš, učiním tobě?“ A slepý vece jemu:]text doplněný editorem[189]„Co chceš, učiním tobě?“ A slepý vece jemu] Quid tibi vis faciam? Caecus autem dixit ei lat. „Mistře, ať bych viděl.“ Mc10,52 A Ježíš vece jemu: „Jdi, viera tvá, ta tě spasena učinila.“ A inhed prozřel jest a jdieše po něm na cestě.

XI.

Mc11,1 Když se přibližováše k Jeruzalému a k Bethfage, hoře Olivetské, poslav dva z učedlníkóv svých Mc11,2 i vece jim: „Jděte do hrádku, jenž jest proti vám, a inhed [tam]text doplněný editorem[190]tam] illuc lat. vendúce, naleznete oslátko přivázáno, na němžto ještě nižádný z lidí neseděl, otvěžte je a přiveďte. Mc11,3 A pakli kto vám co die: Co činíte?, řcete, že pán potřeben jest, a inhed je propustí sem.“ Mc11,4 A odšedše nalezechu oslátko přivázané vně před branú na rozcestí i odvieží je. Mc11,5 A někteří tu z stojících vecechu jim: [„Co činíte odvazujíce oslátko?“]text doplněný editorem[193]Co činíte odvazujíce oslátko] Quid facitis solventes pullum lat. Mc11,6 I vecechu [jim]text doplněný editorem[194]jim] eis lat., jako přikáza jim Ježíš, i propustichu jim. Mc11,7 I vedli oslátko k Ježíšovi i vzkládáchu na ně rúcha svá i vsěde na ně. Mc11,8 A mnozí stláchu rúcha svá na cestě a jiní ratolesti sěkáchu a dřievie a stláchu po cestě. Mc11,9 A kteří předcháziechu i ješto po něm jdiechu, voláchu řkúce: „Spas ny! Požehnaný, jenž jest přišel ve jméno božie, Mc11,10 požehnané, jež jest přišlo, králevstvie otce našeho Davida. Spas ny na výsosti!“ Mc11,11 I vjide v Jeruzalémě do chrámu. A obezřev všecky, když již bieše večernie hodina, vjide do Betanie s dvanádcti.

Mc11,12 A jiného dne, když vynide z Betanie, lačněl jest. Mc11,13 A když uzře fík z daleka maje listie, přijide, zda by co [snad]text doplněný editorem[198]snad] forte lat. na něm nalezl. A když přijide k němu, nic nenaleze kromě listie, neb nebieše čas fíkový. Mc11,14 A otpověděv vece jemu: „Již viece na věky nižádný z tebe ovoce nejez!“ A uslyšechu to učedlníci jeho.

Mc11,15 I přijidechu do Jeruzaléma. A když vjide do chrámu, poče vymietati prodavače a kupce z chrámu a stolice penězoměncóm i stoly prodávajících holubice převrace. Mc11,16 A nepřepúštieše, by kto orudie přenesl skrze chrám, Mc11,17 i učieše je řka: „Však psáno jest: Dóm mój dóm modlitebný nazván bude všem lidem, vy ste jej pak učinili jeskyní lotrovú.“ Mc11,18 To uslyšavše kniežata kněžská i mudrci, hledáchu, kterak by jej utratili, ale bojiechu se jeho, nebo vešken zástup diviechu se jeho učení. Mc11,19 A když bieše večer, vycházieše z města.

Mc11,20 A když ráno jidechu, uzřechu fík učiněn such ot kořene. Mc11,21 A rozpomenuv se Petr, vece jemu: „Mistře, aj, fík, kterému si zlořečil, usechl jest.“ Mc11,22 Otpovědě Ježíš a vece jim: „Mějte vieru boží. Mc11,23 Věru pravi vám, že ktož koli řekl by hoře této: Vzdvihni se a vrz sebú v moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil, což koli řekl by: [Staň sě]text doplněný editorem[202]Staň sě] fiat lat., stane se jemu. Mc11,24 Protož pravi vám, všecky věci, kteréž kolivěk modléce se prosíte, věřte, že vezmete, a přídú vám. Mc11,25 A když stanete k modlení, odpusťte, ač co máte proti komu, aby otec váš, jenž v nebesiech jest, otpustil vám hřiechy vaše. Mc11,26 Pakli vy neodpustíte, ani otec váš, jenž v nebesiech jest, otpustí vám hřiechy vaše.“

Mc11,27 I přijidechu opět do Jeruzaléma. A když chodieše v chrámě, přistúpichu k němu najvyšší kněží a mistři a starší Mc11,28 i řkú jemu: „V které moci to činíš? A