tebe, vyvrz je. Dobré jest tobě jednookému vjíti do králevstvie božieho nežli dvě oce majíciemu puštěnu býti do propasti ohně neuhasitedlného, Mc9,47 kdežto črv jich neumře a oheň jich neuhasne. Mc9,48 Neb všeliký bude ohněm osolen a všeliká obět solí bude osolena. Mc9,49 Dobrá jest suol. Pakli bude suol bláznivá, čím to ozdobíte? Jmějte suol v sobě a pokoj mějte mezi sebú.“
Mc10,1 A odtud vstav, přijide do krajin židovských za Jordán, i sebrachu se opět zástupové k němu, jakož obyčej mějieše, opět učieše je.
Kapitola X.
Mc10,2 [A]text doplněný editorem[160]A] Et lat. přistúpivše zákonníci, tázáchu jeho, slušie li ženu pustiti, pokúšejíce jeho. Mc10,3 A on otpověděv, vece: „Co vám přikázal jest Mojžieš?“ Mc10,4 A oni vecechu: „Mojžieš přepustil jest kniežky odpudné napsati a pustiti.“ Mc10,5 Jimž odpovědě [Ježíš]text doplněný editorem[162]Ježíš] Iesus lat., vece: „K tvrdosti srdce vašeho napsal jest Mojžieš přikázanie to. Mc10,6 Ale od počátka stvořenie muže a ženu učinil je buoh.“ Mc10,7 I řekl jest: „Proto opustí člověk otce i máteř a bude se přídržeti ženy své, Mc10,8 i budeta dva v jednom těle. A tak již nejsta dva, ale jedno tělo. Mc10,9 Protož což jest buoh spojil, člověk nerozlučuj.“ Mc10,10 A v domu opět učedlníci jeho o témž tázáchu ho. Mc10,11 I vece [jim]text doplněný editorem[166]jim] illis lat.: „Ktož kolivěk pustí ženu svú a jinú pojme, cizoložstvie činí nad ní. Mc10,12 Pakli žena pustí muže svého a s jiným se svatbí, cizoloží.“
Mc10,13 A obětováchu jemu dietky, aby se jich dotekl, ale učedlníci brániechu těm, ješto obětováchu. Mc10,14 Kteréž když uzře Ježíš, hněvivě přijě a vece jim: „Nechte dietek jíti ke mně a nebraňte jim, nebť takových jest králevstvie božie. Mc10,15 Věru pravi vám, ktož kolivěk nepříme králevstvie božieho jakožto děťátko, nevende v ně.“ Mc10,16 A přituluje a vkládaje ruce na ně, žehnáše je.
Mc10,17 A když bieše vyšel na cestu, předběh jej jeden, klek na kolenú před ním, a prosieše ho řka: „Mistře dobrý, co učiním, abych měl život věčný?“ Mc10,18 A Ježíš vece jemu: „Co mě nazýváš dobrým? Nižádný nenie dobrý, jedné sám buoh. Mc10,19 Přikázanies poznal: Nescizoložíš, nepožádáš, nezabieš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědečstvie, nečiň oklamánie, cti otce svého i máteř svú.“ Mc10,20 A on otpovědě, vece jemu: „Mistře, všecky věci z těchto zachoval sem ot mladosti mé.“ Mc10,21 Tehdy Ježíš pohleděv naň, zamiloval ho a vece jemu: „Jednohoť se nedostává: Jdi, což kolivěk máš, prodaj a daj chudým a budeš mieti poklad v nebi. A poď, následuj mě.“ Mc10,22 Jenž zamúti se z toho slova, otjide truchle, neb bieše maje mnohá vladarstvie. Mc10,23 A obezřev se, vece Ježíš učedlníkóm svým: „Kterak nesnadně, kteříž penieze mají, v králevstvie božie vendú!“ Mc10,24 Tehdy učedlníci lekáchu se v sloviech jeho. A Ježíš opět otpověděv jim, vece: „Synáčkové, kterak nesnadno jest úfajícím v penieze v králevstvie božie vjíti! Mc10,25 Snáz jest velblúdovi skrze dieru jehelnú projíti nežli bohatému vjíti v králevstvie božie.“ Mc10,26 Kteříž viece se diviechu, řkúce sami k sobě: „A ktož móže spasen býti?“ Mc10,27 A pohleděv Ježíš na ně, vece jim: „U lidí to nemožné jest, ale ne u boha, neb všeckny věci možné jsú u boha.“
Mc10,28 Potom poče jemu Petr praviti: „Aj, my opustili sme všecky věci a šli sme po tobě.“ Mc10,29 Otpovědě Ježíš a vece: „Věru pravi vám, nižádný nenie, jenž by opustil dóm neb bratří neb sestry neb otce neb máteř neb syny nebo rolí pro mě a pro čtenie, Mc10,30 jenž by nevzal stokrát toliko nynie v tento čas domóv a bratróv a sestr a synóv a rolí s protivenstvími [a v budúciem věku život věčný]text doplněný editorem[178]a v budúciem věku život věčný] et in saeculo futuro vitam aeternam lat.. Mc10,31 A [mnozí]text doplněný editorem[179]mnozí] Multi lat. budú poslední první a první poslední.“
Mc10,32 I biechu učedlníci na cestě vstupujíce do Jeruzaléma, i předcházieše je Ježíš a diviechu se, jdúc po něm, báchu se. A pojem opět XII Ježíš, poče jim praviti, co se má jemu budúcieho přihoditi, Mc10,33 neb aj, vstupujem do Jeruzaléma a syn člověka bude dán kniežatóm kněžským a mistróm a starším a potupie jej smrtí a dadie jej pohanóm Mc10,34 a posmievati se budú jemu a uplijí jej a bičovati budú jej a zabijí jeho, a třetí den vstane z mrtvých.“
Mc10,35 I přistúpila sta k němu Jakub a Jan, syny Zabedeovi, řkúce: „Mistře, chceme, aby což kolivěk budem prositi, učinil nám.“ Mc10,36 A on vece jim: „Co chcete, abych učinil vám?“ Mc10,37 I vecechu: „Daj nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.“ Mc10,38 A Ježíš vece [jim]text doplněný editorem[182]jim] eis lat.: „Neviete, co prosíte. Móžete li kalich píti, kterýž
