Mc6,14 I uslyše král Erodes, že oznámeno jest učiněno jméno jeho, i vece, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, protož se dějí divové skrze něho. Mc6,15 A jiní praviechu, že Eliáš jest, a jiní praviechu, že prorok jest, jakožto jeden z prorokóv. Mc6,16 To uslyšav [Erodes]text doplněný editorem[95]Erodes] Herodes lat., vece: „Jan, jehož sem já sťal, tenť jest z mrtvých vstal.“ Mc6,17 Neb on Erodes poslal a jal jest a sťal Jana a okoval jeho v žaláři pro ženu bratra svého Filipa, neb ji bieše pojal. Mc6,18 Neb pravieše Jan Erodesovi: „Neslušie tobě mieti ženy bratra tvého.“ Mc6,19 Protož Erodes skládáše lest proti němu a chtě jeho zabiti, ale nemožieše. Mc6,20 A Erodes obáváše se Jana, věda jeho muže spravedlivého, i ostřieháše se jeho. A slyšieše jeho a mnohé věci činieše a rád jeho poslúcháše. Mc6,21 A když se den pohodlný přihodi, Erodes na rozenie své pamatuje, večeři učini kniežatóm a vladařóm a prvním z Galilee. Mc6,22 A když vjide dcera té jisté Erodiadis [i]text doplněný editorem[100]i] et lat. skákáše, i líbilo se jest Erodesovi i spolusedícím, vece král dievce: „Pros ote mne, co chceš, a dám tobě.“ Mc6,23 I přisěže jí, že což koli prositi budeš, dám tobě, ač polovici králevstvie mého. Mc6,24 Kterážto když vyjide, vece mateři své: „Co budu prositi?“ A ona vece: „Hlavu Jana Křtitele.“ Mc6,25 A když vnide [ihned]text doplněný editorem[101]ihned] statim lat. chvátajíci, krále prosi řkúci: „Chci, aby hned dal mi na míse hlavu Jana Křtitele.“ Mc6,26 I smútil se jest král, pro právo přísežné a pro spolusedície nechtěl jest jie smútiti. Mc6,27 Ale poslav kata, přikáza přinésti hlavu Jana Křtitele. I stě jej v žaláři. Mc6,28 A přinese hlavu jeho na míse i da ji dievce a dievka dala mateři své. Mc6,29 To uslyševše učedlníci jeho, přijidechu a vzěchu tělo jeho i položichu je v hrobě.
Mc6,30 A sšedše apoštolové k Ježíšovi, zvěstovali sú jemu všecky věci, kteréž biechu učinili a učili. Mc6,31 I vece jim: „Poďte súkromě na pusté miesto a odpočiňte maličko.“ Neb biechu mnozí, jenž přichodiechu a otchodiechu, ani k pojedení chvíle nemějiechu. Mc6,32 A vstúpivše na lodí, otjidechu na pusté miesto súkromě. Mc6,33 I uzřechu je pryč jdúce a poznachu to mnozí a pěši ze všech měst běžiechu tam i předjidechu jej. Mc6,34 A vyšed Ježíš, uzře zástup mnohý i slitoval se jest nad nimi, neb biechu jako ovce nemajíce pastýře, [i]text doplněný editorem[104]i] et lat. poče je učiti mnohé věci. Mc6,35 A když již bieše dlúhá chvíle, přistúpichu jeho učedlníci řkúce: „Pusté jest miesto toto a již hodina pominula. Mc6,36 Pusť je, do najbližších vsí a vesnic ať jdú, kúpie sobě pokrmóv, jenž by jedli.“ Mc6,37 A otpovědě jim, vece Ježíš: „Dajte vy jim jiesti.“ I vecechu jemu: „Poďme, kúpíme jim za dvě stě peněz a dáme jim jiesti.“ Mc6,38 I vece jim: „Kolik máte chlebóv? Jděte a ohlédajte.“ A když vzvěděchu, vecechu: „Pět a dvě rybě.“ Mc6,39 I přikáza jim, aby siesti kázali všem podlé tovařistva na zeleném sěně. Mc6,40 I střiedichu se v rozdiele po stu a po pětinádsti. Mc6,41 A vzem dvě rybě a pět chlebóv, vzezřev v nebe, požehna a rozláma chleby i da učedlníkóm svým, aby kladli před ně, a dvě rybě rozděli všem. Mc6,42 I jedli sú všichni a nasyceni sú. Mc6,43 I sebrachu ostatky zlomkóv XII košóv plných [i z ryb]text doplněný editorem[110]i z ryb] et de piscibus lat.. Mc6,44 A bylo jich, jenž jediechu, pět tisícóv mužóv.
Mc6,45 A inhed ponuče učedlníkóv svých, aby vsedli na lodí a předešli jej přes zátoky k Bethsaidě, až by on rozpustil lid. Mc6,46 A když jej rozpusti, otjide na horu modlit se. Mc6,47 A když by pozdě, bieše lodie naprostřed moře a on sám na zemi. Mc6,48 A vida je usilujície s vesly, neb jim bieše protivný vietr, a při čtvrtém bdění v noci přijide k nim, chodě na moři, i chtieše je pominúti. Mc6,49 A oni uzřevše chodiece jeho po moři, mnějiechu, by byla obluda, a vzkřičechu, Mc6,50 neb všickni sú jej viděli i smútichu se. A inhed mluvil jest s nimi řka jim: „Doúfajte, jáť sem, neroďte se báti!“ Mc6,51 A vstúpi k nim na lodí a vietr přesta. A oni tiem viece diviechu se v sobě, Mc6,52 neb sú nerozuměli a o chlebiech, neb bieše srdce jich oslepeno. Mc6,53 A když se převezechu, přibrachu se do země genazaretské a tu lodí přistavichu. Mc6,54 A když biechu vyšli z lodie, inhed sú poznali jeho, Mc6,55 a přešedše všecku vlast tu, počechu na ložích ty, kteříž se zle mějiechu, nositi, kdežto
