od diábla, sedícieho oděna a zdravé mysli, i vzbáchu se. Mc5,16 I praviechu jim,kteříž vidiechu, kterak se jest stalo jemu, jenž diábelstvie mějieše, i o vepřích. Mc5,17 I počechu jeho prositi, aby otšel ot krajin jich. Mc5,18 A když vstupováše na lodí, poče jeho prositi ten, ješto ot diábelstvie byl trápen, aby byl s ním. Mc5,19 Ale Ježíš nedopusti [jeho]text doplněný editorem[78]jeho] eum lat. a vece jemu: „Jdi do domu tvého k tvým a zvěstuj jim, co jest dobrého učinil tobě pán a slitoval se jest nad tebú.“ Mc5,20 I otjide i poče kázati v Dekapolis, kterak veliké věci učinil jemu Ježíš, a všickni se diviechu. Mc5,21 A když vstúpi Ježíš na lodí přes zátoku, sjide se zástup mnohý k němu, a bieše podlé moře.
Mc5,22 I přijide jedno knieže nad školú židovskú jménem Jairus, a uzřev jeho, pade k nohám jeho Mc5,23 a prosieše jeho mnoho řka, že dcera má na skončení jest, poď, vlož rukú svú na ni, ať bude zdráva a živa. Mc5,24 I otjide s ním a jide po něm zástup veliký a dáviechu ho. Mc5,25 A jedna žena, jenž mějieše krvotok XII let Mc5,26 a mnoho bieše trpěla ot mnohých lékařóv a vydala bieše všecko své sbožie, aniž bieše co prospělo, ale viece se zle jmějieše, Mc5,27 když uslyše o Ježíšovi, přijide v zástupě szadu i dotknu se rúcha jeho. Mc5,28 Neb pravieše, že dotknu li se rúcha jeho [toliko]text doplněný editorem[81]toliko] vel lat., zdráva budu. Mc5,29 A inhed uschla jest studnice krve jejie i poči na těle, že uzdravena bieše ot rány. Mc5,30 A inhed poznav Ježíš sám v sobě moc, kteráž bieše vyšla z něho, obrátiv se k zástupóm, pravieše: „Kto se jest dotekl rúcha mého?“ Mc5,31 I vecechu jemu učedlníci: „Vidíš, že tě zástup tiskne, a dieš: Kdo se jest mne dotekl?“ Mc5,32 I patřieše okolo sebe, chtě ji viděti, ješto jest to učinila. Mc5,33 Tehdy žena bojéci se a třasúci se, vidúc, co se jest stalo na ní, přišedši i pade před ním i povědě jemu všicku pravdu. Mc5,34 Tehdy Ježíš vece jí: „Dcero, viera tvá, ta tě jest uzdravila, jdi v pokoji a buď zdráva ot tvé rány.“ Mc5,35 A když ještě on mluvieše, přijidechu poslové k kniežeti z školy židovské řkúce, že dcera tvá umřela jest, co dále trudíš mistra? Mc5,36 Tehdy Ježíš uslyšav to slovo, ješto mluviechu, vece kniežeti: „Neroď se báti, toliko uvěř!“ Mc5,37 A nedopusti nižádnému jíti po sobě, jedné Petrovi a Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu. Mc5,38 I přídú v dóm kniežete a uzře hluk plačící a nařiekajíce mnoho. Mc5,39 A všed vece jim: „Co se mútíte a pláčete? Dievka nenie mrtva, ale spíť.“ Mc5,40 I posmieváchu se jemu. Ale on vyvrh všecky, přije k sobě otce a máteř dievky i ty, jenž biechu s ním, i vendú, kdežto bieše dievka ležiec. Mc5,41 A drže rukú dievčinu, vece jí: „Tabita!“, jenž se vykládá: „Dievko, to pravi, vstaň!“ Mc5,42 A inhed dievka vsta i chodieše a bieše v jedenácti letech. I podivichu se velmi velikým divem. Mc5,43 A přikázal jim pilně, aby toho nižádný nevěděl, i káza jí dáti jiesti.
VI.
Mc6,1 A vyšed odtud, odjide do své vlasti i jidechu za ním učedlníci jeho. Mc6,2 A když by v sobotu, poče v škole učiti, a mnozí jej slyšiece, diviechu se jeho učení řkúce: „Odkavad sú tomuto tyto všecky věci? A která jest to múdrost, ješto jest jemu dána, a takové moci, ješto se dějí skrze jeho ruce? Mc6,3 Však tento jest tesařóv syn Marie, bratr Jakubóv a Jozefóv a Judy a Šimonóv. Však i sestry jeho zde s námi sú.“ I horšiechu se na něm. Mc6,4 I vece Ježíš, že nenie prorok beze cti, jedné u vlasti své a mezi přirozenými svými a v domu svém. Mc6,5 I nemožieše tu ižádné moci učiniti, jedné nemnoho nemocné vloživ ruce uzdravi Mc6,6 a divě se pro nevěru jich. I obchodieše po hradiech vókol uče.
Mc6,7 A svolav XII, poče je posielati po dvú a dáváše jim moc nad duchy nečistými. Mc6,8 A přikáza jim, aby ničehož nebrali na cesty, jedné huol toliko: ne tobolky, ne chleba, ne na pase mědi, Mc6,9 ale obuti jsúce v štibaly, a neobláčili se ve dvě sukně. Mc6,10 A pravieše jim: „Kamž koli vejdete do domu, tu ostaňte, doniž odtud neotejdete. Mc6,11 A ktož koli nepřijal by ani uslyšal vás, vynděte odtud, vyraztež prach z svých noh na svědečstvie jim.“ Mc6,12 A vyšedše kázáchu, aby pokánie činili, Mc6,13 a diábelstvie mnohá vymietáchu a mazáchu olejem mnohé neduživé, i býváchu zdrávi.
