[110]číslo strany rukopisusyna tvého, jehož bieše ztratila a hledala, v chrámě si nalezla. A když s jej nalezla, pokorně poddán tobě bieše. A najvyšší, matko přěsčastná, tebe poslúchati nevzhrzěl. Ty, panno přěčistá, takú čistotú si sě stkvěla, že skrzě tu čistotu jednorožcě, jehož žádný lapiti nemohl, ty s popadla. Ty z lítého lva beránka si tichého učinila. Ty orla, jehož žádný ukrotiti nemohl, jsi ukrotila. Ty s přěmohla a svázala přěsilného Samsona. Ty s přěmudrovala a přěmohla najmúdřějšieho Šalomúna. Ty pelikána na púšti sama s, panno, polapila, ty s salamandru ohněm tvé lásky k sobě přivnadila, ty s rysa přivnazena, panno najtišějšie, utišila, ty s slona přěvelikého, panno přěpokorná, sobě podrobila. Ty s učinila mladého fénixa jediného a přěstarého, k tobě učinil skok s nebe, skok přěvysoký, když z tebe syn najvyššieho chtěl sě naroditi a tobě jako dietě mateři poddán býti. Skrzě tuto šestú radost, matko přěsladká, prosím tebe: pros milého syna svého, pána Jezukrista, za mě, aby mi pojičil na tomto světě tak jemu poddánu býti, abych ot něho v budúcí věk zaslúžil nikdy otlúčen nebyti. To nám rač dáti pán Jezus Kristus, jenž s otcem a s svatým duchem jest na věky požehnán. Amen.[370]popisek k obrázku: «Sedmá a poslednie radost Marie, matky božie, milé královny, nebeské panny*»; *tři poslední slova zapsána pod vyškrábaným řádkem[#]obrázek nebo jiný grafický prvek

Raduj sě, Maria, matko Kristova, milostivá královno nebeská. Sedmá tvá radost přěvyšuje mysli i srdcě všěch lidí, již[cv]již] gyez ty, královno přemocná, naposledy s jměla, když s i s tělem i s duší do nebe vzata byla, když tě syn tvój s sebú na své stolici usadil a korunú svého královstvie věčnú sčastně tě korunoval. Tehdy s ty někda znamenána byla skrzě onu studničku maličkú, ješto vzrostla a vytekla a učinila sě řěka převeliká. Nebo jakež král Asverus tichú Hester vzvýšil, takež tě přětichú král nebeský vzvýšil a koronoval. Tě také ona Abigail múdrá mienila a pro její múdrost král David sobě ji za chot vzal. Takež král nebeský zvolil tě a vzal tě v chot, v matku a v družici i sestru i v královnu. A také matka Šalomúnova podobně tě znamenala, jiež král Šalomún stolici na pravici své usadil. Takež král nebeský tě mat[111]číslo strany rukopisuku