Předmluva na knížku božských zjevení svatého Metudia, mučedlníka a biskupa partenského církvé vlasti řecké, kterážto zjevení od svatých anjelův, když byl v vězení pro víru Kristovu, přijal, píše o počátku i o skonání světa

Člověk, když ve cti byl, nerozuměl sobě, i přirovnán jest hovadům a podobný učiněn jest jim.

Když zajisté lucifer mezi všemi anjely byl povýšenější od Boha stvořen a krašší, jakož o něm píše Ezechiel, prorok. Žádné dřevo rajské není přirovnáno pěknosti jeho, nebť jsem krásného jej učinil.

Také mezi přistojícími anjely nebyl nad něj důstojnější. Ten vyvýšenost svého přirození a hlubokost svého umění znamenav, proti Stvořiteli svému zpýchal tak velmi, že se Bohu chtěl vrovnati. Jakož o tom z Sententiarum Distinctione 6.cizojazyčný text Nebť jest řekl v srdci svém ono slovo Izaiáše, proroka: Vstoupím na nebe. Kdež Mistr v jmenovaných Sententiarumcizojazyčný text kníhách nebe nazývá rovností božskou. Neb se Bohu vrovnati chtěl v té malé chvílce, v kterouž byl stvořen, spolu s některými jinými anjelskými stvořeními. Protož hned jakž stvořeni byli anjelé, někteří se Boha přidrželi skrze lásku, někteří pak s luciferem Bohu se zprotivili skrze zlost pýchy. A tak mezi obojími, to jest mezi rozumným Božím stvořením a podstatným, první boj učiněn jest v nebi, jakož se píše v Zjevení svatého Jana takto: Stal se jest boj veliký v nebi, Michal a anjelé jeho bojovali s drakem a drak bojoval i anjelé jeho a nepřemohli jsou, aniž není více jejich místo nalezeno v nebi. I svržen jest drak ten veliký, had starý, kterýž slove ďábel a Satanáš, kterýž svodí veškeren svět; a shozen jest na zemi, i anjelé jeho s nim svrženi jsou.

I vida sebe ďábel vyhnaného z nebe, v veliké však moci zůstaveného, i myslil, kterak by mohl nelibost učiniti Bohu a ve všem se jemu protiviti. A že viděl prvního člověka Adama s jeho manželkou v zemském ráji posazeného, totiž v místě rozkoši, a nevinností okrášleného a všech hovad, ptactva i ryb Pána a že měl obdržeti v nebi stolice, kteréž on s svými skrze pejchu stratil, litoval toho náramně. A závidě jeho šťastnosti, umínil ho přemoci a do cela zamordovati, znaje, že z zetlelého kořene aneb stromu nemohou než červivá jablka se roditi; i zstropil první boj na zemi s prvním člověkem skrze ženu. A ač bídný člověk byl silnější nežli ďábel skrze nevinnost; ale že opovrhl odění nevinnosti své, aby se ženě zalíbil, opustiv Boha a dav rajský zámek sobě poručený nepříteli