byly, a zvláště o těchto nynějších převelmi těžkých, zlých a nebezpečných časech, v nichžto lidé obojího, duchovního i světského, stavu, z svého pravého povolání vystupujíce, na stranu se uchylují a ve zlé věci proti Pánu Bohu a jeho svatému slovu se vydávají. Pročež Pán Buoh všemohúcí, jsa pro ty věci k hněvu popuzen, mnohé a rozličné pokuty, jako mor, hlad, nepřátely a tyrany ukrutné i jiné mnohé a nezčislné zlé věci, na nás dopouštěti ráčí proto, abychom se zase k jeho božské milosti prostředkem svatého pokání obrátili.

I v tom našem přátelském rozmlouvání učinili jste zminku dosti širokou o této knížce svatého muže Metudia, mučedlníka Kristova, kterouž jest sepsal, jsa za času toho ukrutného tyrana římského císaře Diokleciána pro víru křesťanskou v vězení, o mnohých a velikých těžkostech a protivenstvích církve obojí, Starého i Nového zákona, a co jest se dálo od počátku a co se ještě díti má až do skonání světa. Oznamuje přitom, že by se táž knížka k těmto nynějším zlým a těžkým časuom velmi dobře trefovala a užitečná že by byla, kdyby znovu imprimována a lidem vůbec vydána byla.

Kdež já od vás takovú chválu té knížky slyše, avšak jí prvé nikdá nečetv ani jí vida, toho sem požádal, abyšte mi ji k přečtení poslali, což jste i učinili a podlé toho psaní žádostivé, aby imprimována byla ta knížka, mně jste poslali. A tak já, přečetv ji, uznal jsem hodnou býti, aby imprimována byla. Jakož jsem pak tak učinil a ji na svůj vlastní náklad vytlačiti dal.

Protož tu knížku i mou při ní práci, pane Jakube, příteli můj zvláště milý, vám jakožto původovi na znamení upřímé lásky a dobré přízně dedikuji a pod jménem vaším pro věčnou jména vašeho dobrého pamět ji vůbec všechněm vydávám. V té naději, že ten dar a tu práci, ačkoli skrovnou, ode mne jakožto upřímný přítel, nešetříce v tom velikosti daru, tím dobrým a upřímným úmyslem, jakýmž já vám to oddávám, příjmete. S tim Pán Bůh rač s námi se všemi býti. Dán v Praze v mém domu v outerý den sv. panny Sofie léta Páně 1571.