[233v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcepoviete li mi, i já poviem vám, v které moci toto činím. Mt21,25 Křest Janóv odkud jest byl: z nebe li, či z lidí?“ A oni mysléchu v sobě řkúce: Mt21,26 „Dieme li z nebe, die nám: Proč ste tehdy nevěřili jemu? Pakli dieme z lidí, bojíme se zástupu.“ Neb všickni mějiechu Jana jako proroka. Mt21,27 A pověděvše k Ježíšovi, vecechu: „Nevieme.“ I vece jim on: „Aniž já vám pravi, v které[230]které] k- nadepsáno jinou rukou moci to činím.“

Mt21,28 „Ale co sě vám zdá? Člověk jeden mějieše dva syny. A přistúpiv k prvniemu, vece: Synu, jdi, dělaj dnes v vinnici mé. Mt21,29 A on odpověděv, vece: Nechci. Potom pak pokáním jsa hnut, jide. Mt21,30 A přistúpiv k druhému, vece též. A on odpověděv, vecě: Jdu, pane. A nešel jest. Mt21,31 Který z tú dvú učinil jest vóli otce?“ Řekli jemu: „První.“ Vece jim: „Věrně pravím vám, že zjevní hřiešníci a nevěstky předejdú vás do králevstvie božieho. Mt21,32 Neb přišel jest k vám Jan v cestě spravedlnosti, a nevěřili ste jemu. Ale zevní hřiešníci a nevěstky [věřili sú jemu. Vy pak vidúce, ani ste pokánie měli, abyšte]text doplněný editorem[231]věřili sú jemu. Vy pak vidúce, ani ste pokánie měli, abyšte] crediderunt ei: vos autem videntes nec poenitentiam habuistis postea, ut lat. věřili sú jemu.“

Mt21,33 „Jiné podobenstvie slyšte: Člověk jeden bieše hospodář, jenž štiepil byl vinnici a plotem ji opletl a vkopal v ní lisici a ustavil věži prostřed nie, a poručil ji vinařóm a daleko bral sě jest. Mt21,34 A když čas ovocí přiblížil se jest, poslal sluhy své k vinařóm, aby vzeli ovoce jejie. Mt21,35 A vinaři popadše sluhy jeho, jiného zmrskali, jiného zabili a jiného kamenovali. Mt21,36 A opět posla jiné sluhy své[232]své] navíc oproti lat., viece prvních. I učinili jim takež. Mt21,37 A najposledy posla k nim syna svého řka: Snad[233]Snad] navíc oproti lat., + forsitan var. sě budú styděti syna [b]označení sloupcemého. Mt21,38 Ale vinaři uzřevše[234]uzřevše] vzṙewſie rkp. syna, řekli sú mezi sebú: Totoť jest dědic, poďte, zahubíme ho, a budem mieti dědictvie jeho. Mt21,39 A chopivše ho, vyvrhli sú z vinnice a zabili sú. Mt21,40 Protož když příde pán vinnice, co učiní pán[235]pán] navíc oproti lat. vinařóm těm?“ Mt21,41 Vecechu oni: „Zlé zle zatratí a vinnici svú poručí vinařóm jiným, kteřížto dadie jemu užitek časy svými.“ Mt21,42 Vece jim Ježíš: „Nikdy ste nečtli v písmiech: Kámen, kterýž sú zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní; od pána učiněno jest toto a jest divné v očích vašich[236]vašich] nostris lat.? Mt21,43 Protož pravi vám, že odjato bude od vás králevstvie božie a bude dáno lidu, jenž činí ovoce jeho. Mt21,44 A ktož padne na kámen ten, rozrazí se. Ale na kohož padne, zetře ho.“ Mt21,45 A když uslyšechu kniežata knězká a zákonníci podobenstvie jeho, poznachu, že o nich mluvieše, Mt21,46 a hledajíce ho držeti, báli sú sě zástupóv, neb jako proroka ho mějiechu.

XXII.

Mt22,1 Odpověděv Ježíš, pravil opět v podobenstvích jim [řka]text doplněný editorem[237]řka] dicens lat.: Mt22,2 „Podobno učiněno jest králevstvie nebeské člověku králi, jenž jest učinil svatbu synu svému. Mt22,3 A poslal jest sluhy[238]sluhy] + suos lat. volat zvaných na svatbu, a nechtěli přijíti. Mt22,4 Opět poslal jiné sluhy řka: Povězte zvaným: Aj, oběd mój připravil sem. Býkové moji a ptáci domátcí[239]domátcí] navíc oproti lat. zbiti sú a všecky věci připraveny, poďte na svatbu. Mt22,5 A oni zmeškali sú a odešli sú, jiný do vsi své a jiný na kupectvie[240]kupectvie] + suam lat.. Mt22,6 A jiní zjímali sú sluhy jeho a zhaněvše je zbili sú. Mt22,7 A král když jest uslyšal, rozhněval se, a poslav zástupy své,