[230r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceslepý slepého povede, oba v jámu upadneta.“ Mt15,15 A odpověděv Petr, vece jemu: „Vylož nám podobenstvie toto.“ Mt15,16 A on vece: „Ještě i vy bez rozumu jste? Mt15,17 Nerozumiete, že všěcko, což v usta vchodí, v břicho jde a ven vypúštie se? Mt15,18 Ale kteréž věci z úst pochodie, [z]text doplněný editorem[165]z] de lat. srdce vycházejí, a ty věci poskvrňují člověka, Mt15,19 neb z srdce vycházejí myšlenie zlá, vraždy, cizoložstva, smilstvo, krádežě, křivá svědečstvie, porúhanie. Mt15,20 Tyť věci sú, ještoť poskvrňují člověka. Ale neumytýma rukama jiesti nepoškvrňuje člověka.“
Mt15,21 A vyšed Ježíš odtud, odšel jest do krajin tyrských a sidonských. Mt15,22 A aj, žena kananejská od krajin těch vyšedši, volala řkúci jemu: „Smiluj se nade mnú, [pane]text doplněný editorem[166]pane] Domine lat., synu Davidóv, dcera má zle se od diábla trápí.“ Mt15,23 A on neodpovědě jí slova. A přistúpivše učedlníci jeho, prosili sú za ni[167]za ni] eum lat. řkúce: „Pusť ji, nebť volá po nás.“ Mt15,24 Ale on odpověděv vece: „Nejsem poslán, jedno k ovciem, kteréž sú zahynuly z domu izrahelského.“ Mt15,25 A ona přijide i klanieše se jemu řkúci: „Pane, pomoz mi!“ Mt15,26 A on odpověděv vece: „Nenie dobré vzieti chléb synóv a dáti psóm.“ Mt15,27 A ona vece: „Ovšem, pane. Však také štěňátka jedie drobty, jenž padají s stolóv pánóv jich.“ Mt15,28 Tehdy odpověděv Ježíš, vece jí: „Ó, ženo, veliká jest viera tvá, buď tobě, jakož chceš.“ I uzdravena jest dcera jejie v tu hodinu.
Mt15,29 A když jide odtud Ježíš, přijide k moři Galilejskému, a vstúpiv na huoru, sedieše tam. Mt15,30 I přistúpichu k němu zástupové mnozí majíce s sebú němé, slepé, kulhavé a mdlé i jiné mnohé, i metáchu je k [b]označení sloupcenohám jeho, a uzdravi je, Mt15,31 tak že zástupové divili se vidúce němé, ani mluvie, a kulhavé, ani chodie, a slepé, ani vidie, i velebiechu boha izrahelského. Mt15,32 Ale Ježíš svolav učedlníky své, řekl jest: „Líto mi zástupóv, neb tři dni již trvají se mnú a nemají, co by jedli, a pustiti jě lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.“ Mt15,33 I řkú jemu učedlníci: „Odkud tehdy chlebové nám na púšti tak mnozí, abychom nasytili zástup tak mnohý?“ Mt15,34 I vece jim Ježíš: „Kolik chlebóv máte?“ A oni řekli sú: „Sedm a málo rybic.“ Mt15,35 I přikáza zástupu, aby sedl na zemi. Mt15,36 A vzav sedm chlebóv a ryby a dieky vzdávaje, lámal jest. A dal učedlníkóm svým a učedlníci dáváchu lidu, Mt15,37 i jedli sú všichni a nasyceni sú. A což zbylo z otruskóv, vzdvihli sú sedm košóv plných. Mt15,38 A bieše těch, jenž sú jedli, čtyři tisíce člověkóv kromě dětí a žen.
Kapitola XVI.
Mt15,39 Rozpustiv zástup vstúpil jest na lodíčku i přijide do krajin magedanských. Mt16,1 I přistúpichu k němu zákonníci a saduceové pokúšejíce i prosili sú ho, aby znamenie z nebe ukázal jim. Mt16,2 A on odpověděv, vece jim: „Když jest večer, řiekáte: Jasno bude, neb červeno jest nebe. Mt16,3 A ráno: Dnes nechvíle, neb blští se smutné nebe. Mt16,4 Protož zpósob nebe súditi umiete, ale znamenie časóv nemóžte věděti? Pokolenie zlé a cizoložné znamenie hledá, a znamenie nebude dáno jemu, jedné znamenie Jonáše proroka.“ A opustiv je, odšel jest.
Mt16,5 A když přijidechu učedlníci jeho přes moře, zapomenuli
