[78v]číslo strany rukopisuposlali, nad to slíbivše, aby králi Vladislavovi potřebu dobrú dali. Ale on v tom jim nechtě věřiti, ačkoli nemocen jsa, na věno své ženy, ješto v Němcích měla zboží velmi dobré jménem Mer, bral se jest tu, kdež svú ženu a s Alžbětú, ženú Fridrikovú, přebývaje, milosti Boží a této věci přeběžení čekal jest.
Zatiem Fridrik tento plna čtyři léta, v nichžto Soběslav knížetství držal, jednak v Uhřích, jednak u císařova dvoru byl běhúnem. Ale otec jeho na tom jistém zboží čtyři měsíce přebyv, když se na druhé léto počátek chýlil, jakžto toho měsíce února umřel jest, již stár jsa, a u Vansem, tak řečeném klášteře, poctivú službú jest schován, jehož kosti s odpuštěním Soběslavovým do Prahy přineseny a na Strahově pochovány. Jeho vévodství i království pět a třidceti let bylo jest. Za jeho časuov jeho při právu a jeho snaženstvím šerý a bílý[fq]bílý] bely zákon cisterský a přemonstránský v Čechách se počaly sú, jichžto šlechetnými skutky země množně a rozličně česká okrášlena jest a osvícena. Tyto kláštery jest udělal on: najprvé strahovský a doksanský a litomyšlský bielého[fr]bielého] byely zákona, potom plazský šerého, teplický červeného, ješto lázna příjmí má, to jest zákon sv. Benedikta. Ale zvláště základ králová Jitka toho kláštera byla jest, jenž tu odpočívá.
Tato jistá Jitka, jížto pamět buď před Hospodinem pro Boží odplatu, kamenný most učinila jest mezi městy krásným dílem svými vlastními náklady, ješto divná věc jest mluviti, z Boží pomocí ve třech letech jediné jej dokonavši. S tú jistú Jitkú měl jest dva syny Vladislav, jednoho Přemysla a druhého Vladislava.
Toho léta když Soběslav vévodství přijal, zdvihl se do Prahy a tu od žákovstva i od lidí slavně, jakož toho sluší, jest uveden a přijat na knížetství. I tak potom šťastně na něm panoval. Ale takž, jakž najprvé ctně počal se byl míti, i potom hned krví nevinnú sebe poškvrnil,
