napomenuti, abyšte na tom sjezdu v Fraňkfurtě se tak ukázali a toho hleděli, aby ty věci raději během pokojným srovnány byly, aby snad skrze to k něčemu dalšímu příčina dána nebyla.

Pokudž se pak Nás kurfiršta saského dotýče, ač jsme My Vám tolikež, jak jsme živi, žádné hodné příčiny k nepřátelství nedali, ale mnohem více všeliké přátelské dobrodíní činili a ukazovali, však pamatovati muožte, co jste před sebe vzali při odtažení od Fraňkfurtu (když jsme My, přijavše smlouvu Pasovskou, všemu křesťanstvu k dobrému a Jeho Milosti královské k líbosti poddaně se zachovali a proti nepříteli všeho křesťanstva Turku s Naším lidem, kterýž jsme tehdáž při sobě měli, do Království uherského táhnouti se podvolili), odmlouvajíc a odvodíc od Nás lid Náš válečný, a jakých jiných cest a obmysluov ke škodě a k nebezpečenství Našemu jste hlédali a jakými stížnými slovy po odjezdu Našem před lidem Naším válečným i jinde na mnohých místech ste o osobě Naší mluvívali, jakož pak v tom psaní svrchu dotčeném, kdež o zradě německého národu zmínka se činí, žádný jiný ze jména se nedokládá jako Náš milý ujec a švagr purkhrabě Hendrich a My. Také Nás tajno není, co jest se při tom shromážděným mansfeldským houfě předešlé zimy,