z fraňkské země k sobě připojiti a obrátiti mohli, ale Váš umysl bezpochyby byl jest ten, že jste toho všeho, až byšte se zase navracovati měli, odložili, jakož pak někteří z Vašich zjevně jsou se slyšeti dali, že Nas a Naše poddané, tepruv až se navracovati budou, jako sluší navštíviti chtějí. Také jest vpravdě tak, jakož pak sami se v psaní svém, které ste Nám z Praunšvejku učinili, k tomu znáte, že jste v takovém skrz zemi Naši tažení města Erfurtu některé vesnice, kteříž v ochraně Naší jsou, vyplundrovali, také na panství Vejsense bratra Našeho milého knížete Augusta skrze Vaše několik osob žalostivě zamordováno jest a nedaleko od Bejchlingu dva stavu rytířského toliko pro tu příčinu samu, že jsú se na Nás odvolávali, od Vašich ubiti a jati jsou. Ač i proto jsme sebú k nepřátelství proti osobě Vaší hnouti nedali, leč bychom vždy prvé Vašemu konečnému oumyslu z strany osoby Naší a Našich poddaných vyrozuměli, i také mohlo-li by ještě mezi Námi a stranou Vaší odpornou jaká naděje k srovnání a upokojení nebo právem se rozdělení státi. Protož jsme Vám psaní o to rozkázali učiniti, kteréž jsme ještě prvé než jste skrze zemi Naši táhli nahotově měli, oumysl Náš Vám oznamujíce a od Nás tolikéž, co se Nás a Našich dotýče, abyšte se k Nám tolikéž vyjevili, žádajíce, a k tomu abyšte,