Tehdy cožkoli mluv já,
nezjednám li, co on chce, nic netbá.
Než zjednám li, tehdy dělá,
a nezjednám li jemu, tehdy nechá.
Potom mi děvka počne přimlúvati:
‚A ty mi nic nedáváš, kterak mám dělati?
K tomu kusa střevíc nemám,
i sukni zedranú, pohleď sám!
Protož račiž mi košili kúpiti,
sic věru musím pryč ujíti!‘
A hned přijde děvka druhá,
ihned se také preč trhá,
řkúc: ‚Nekúpíš li mi sukna sedm loket,
budeť nová sváda opět!
A máš li mi kúpiti, kupiž dobrého,
nebo puojdu pryč a budu u jiného!‘
A pustím li jí jakú svobodu,
puojde pryč, by jinde měla píti vodu.
A tak všickni dělají,
bych měl, i dobytek, zemříti, nic netbají:
‚Pane, zjednaj nám piva, ať žiezní nezemřeme,
chceš li, ať pryč neutečeme.
A nikdy nemáme co jísti,
že se musíme hladem třísti,
soli nemáme, ani masa žádného
a chleba sotně do dne zajtřejšího.
I zda nás chceš hladem zmořiti?
Chceš li, ať děláme, musíš nám dobré bydlo činiti!‘
A bych já zpíval jako slavík,
nezjednám li, co chtí, sem již nebožtík.
A když již přijde má pěkná paní,
jakož sem prvé pravil o ní –
již mě jest sám čert oženil! –
když sem se pak o to zmínil,
poslyšte toho utěšenie,
jaké jest mé bídné oženěnie:
Tuť mě pak ta tepruv napíná
a hněvivě se na mne nadýmá,
řkúci: ‚A ty mi nic nechceš kúpiti!
Co mám nahá jako lotr choditi
nemaje kusa šatu žádného,
že skoro nemám, čím přikryti těla svého,
ani své hanby, ani prsy.
Budu plakati, že tě teskno býti musí!
A jestliže mi nechceš hned kúpiti,
shledáš, že toho musíš pykati.
Nekúpíš li mi ty, ale jiní mi kúpí,
a nebudúť jako ty skoupí!
A já chci jim toho zasluhovati,
kterak nejlépe budu uměti.
Protož ať bych také mohla s jinými odbyti,
kup mi sukeň čistých několik sukna dobrého,
ať mám nětco damaškového.
Však znáš, kterak mnohý chudý
odpúští ženu k tanci, na veselé, všady,
a připraví ji velmi čistě,
jako by na ni chtělo poskočiti, to pravím jistě,
aksamity, perlami vedlé svého jmění,
šarlaty a kasankami hedvábnými.
I protož nebudeš li mi též zjednati chtíti
budeš se mnú hoře míti.
A pověz mi hned, chceš li mi to zjednati,
anebo dokud mám toho čakati?‘
Tuž já, maje takovú manželku v domu,
musím se postaviti ochotně k tomu,
řka: ‚Má ženčičko milá, rač počkati,
